13. Kapitola

27. června 2012 v 16:45 | Maya a Barunka |  Osudové Puto (dokončeno)
další kapitola nevím jak budou další mám být do příštího týdne u babičky



Akio: V klidu poobědváme a než se má podávat zákusek zvednu se. "Pane králi, paní královno je tu něco, co byste měli vědět." Královna se na mě s králem podívají a já sklopím zrak.


"Tak hovor, my počúvame." V hlase mu slyším zvědavost. Podívám se na Yina, jestli jim to nechce říct sám.


"Len im to povedz." Povzbudivě se na něj usměju.


"Já a Yin budeme mít miminko," řeknu radostně, Královna se šťastně usměje a hned mě jde obejmout.


"To je úžasná správa." Z očí jí uteče pár slz.


"Vím to od včerejška, proto mi bylo tak zle poslední dobou."


"Keby si mal nejaké otázky, rada ti odpoviem. Síce to nebude asi úplne rovnaké, ale s niečím pomôcť môžem," řekne mile.


"Děkuju, jste moc hodná, mám pár otázek, ale to počká na odpoledne," usměju se. Ještě jednou mě obejme.


"Skvelá správa." Usměju se a jdu si sednout ke králi. Posadím se a za veselého hovoru se pustíme do zákusku. Po jídle se ozve král.


"Měli bychom uspořádat oslavu a oznámit, že královská rodina se za pár měsíců rozroste."



Yin:

"Čo na to povieš, láska?" Opýtam sa zvedavo Akia.


"Víš můj názor na plesy, ale měli bychom to oznámit."


"Dobre, srdiečko, ale keby si sa na to necítil, tak mi to hneď povieš." Pozriem mu priamo od očí a čakám na odpoveď.


"Neboj se lásko, myslím teď víc na miminko."


"Ja viem, slniečko, ale ja sa o vás oboch bojím" Pohladím mu bruško.


"Věřím, že mě ochráníš." Usmeje sa a sadne si na mňa. Hladím ho po brušku.


"Vieš, že odkedy čakáš maličké, iskria ti očká?"


"Vážně?" Opýta sa prekvapene. "Ani jsem si nevšiml."


"Ty sis to ani nemohol všimnúť." Dám mu pusinku na tvár.


"To bude tím, že mám radost, že nás bude víc."


"A nie si sám, čo sa na to teši." Usmejem sa. "Srdiečko, zvládneš krátku prechádzku?" spýtam sa pre istotu.


"To by šlo miláčku a neboj, jsem těhotný, né nemocný." Rozosmeje sa a pobozká ma.


"Ja to viem, ale mám jednoducho obavy. Príliš ťa milujem."


"Já tebe taky lásko." Zložím ho zo seba a chytím ho za ruku. Pomaly kráčame do záhrady, kde si sadneme pod strom. "Tohle je náš strom miláčku, pamatuješ, jak jsme se tu jednou milovali při úplňku? A pokaždé, když jdeme do zahrady, skončíme tady."


"Je to najstarší strom v našej záhrade a viaže sa k nemu legenda." Pohladím ho. "Chceš ju počuť?" okamžite zbystrie.


"Ano, prosím, moc rád bych ji slyšel." Urobí na mňa šteňacie očká. Pobozkám ho a začnem.


"Je to veľmi stará legenda, ktorá hovorí o jednom z prvých drakov, ktorý sa zamiloval do iného draka. Milovali sa tajne, lebo v tej dobe to nebolo povolené. Bolo to niečo, čo sa nemohlo a všetci to odsudzovali. Keď na to ostatní prišli, tak ich rozdelili. Jedného z nich poslali bojovať a to ho stále život. Ten druhý veľmi žialil, a preto požiadal Matku prírodu, aby ho premenila na niečo, čo bude všetkým pripomínať, že láska je krásna v každej podobe. A tento strom rastie z lásky, aspoň tak sa hovorí."



Akio:

Utřu si slzy "To bylo moc krásné a smutné, je mi líto, že to skončilo smutně, ale já bych taky bojoval o to, abychom mohli být spolu, lásko." Yin mě něžně políbí.


"Keby sme neboli spolu, zomrel by som žiaľom."


"Já bych nezemřel, vychoval bych naše dítě a pořád bych mu opakoval, jak skvělý byl jeho tatínek, a jak moc jsem ho miloval," řeknu smutně.


"Zlatíčko." Dojatě mě obejme. Přitisknu se k němu.


"Není to krása, když se podíváš kolem sebe? Ten klid a mír," řeknu okouzleně.


"V tom máš pravdu. Odkedy sme uzavreli mier, je všetko krajšie."


"Naštěstí, nechtěl bych, aby naše děťátko vyrůstalo v zemi, kde se válčí nebo jsou nepokoje," řeknu pevně.


"To máš pravdu. A mysli na to, že je to hlavne vďaka tebe." Začne mi hladit bříško.


"Je to díky nám." Usměju se spokojeně a začnu zívat, Yin mě vezme do náručí a odnese mě do postele. Nechám se uložit do postele a spím až do večeře, přijdu o schůzku s královnou, ale snad se nebude zlobit.



Yin:

Kým spinká, pracujem, ale stále som pri ňom. Teda na chvíľku som odbehol za doktorom, ale ten ma uistil, že je to úplne v poriadku. "Miláčku, jsi tu?" opýta sa neisto po prebudení a začne sa rozhliadať po izbe.


"Tu, láska." Prisuniem sa k nemu a dám mu pusu. "Ako sa cítíš?" opýtam sa hneď starostlivo.


"Odpočinutě a ty? Nenudil ses tu? Místo toho, aby mi bylo nevolno, se mi chce spát."


"Srdiečko, ja sa nikdy nenudím. Práce mám vždy viac ako dosť. A bol som u doktora. Vraj je normálne, že si unavený. Tvoje telo sa s tým takto vyrovnáva. Takže žiadne namáhanie." Pohladím ho.


To jsem rád, jen teď půjdu na chvilku za tvojí maminkou." Zdvihne sa, dá mi sladký bozk a ideme za mojou matkou.



Akio:

"Dobrý den," pozdravím jen, co vejdu do královnina pokoje.


"Akio, nemal by si oddychovať?" zeptá se překvapeně, když mě uvidí.


"Já… chtěl jsem se omluvit, že asi teď nebudu moct chodit na hodiny."


"Ale, to je predsa v poriadku." Usměje se. "Budeš chodiť ku mne, keď sa na to budeš cítiť. Nie každé tehotenstvo je ľahké. A pre tvoje telíčko to bude ešte namáhavejšie," řekne klidně.


"Já bojím se o miminko a navíc já… nevím jednou se mi chce plakat, podruhé smát," řeknu nešťastně. Královna ukáže na místo vedle sebe a já si sednu k ní.


"To je úplne normálne. V tomto období ti tak bude často. Nie je to ľahké, ale tvoje hormóny sú jednoducho rozhodené. Ako keby sa zbláznili."


"Bude to lepší, já nechci, aby měl Yin starosti má toho hodně, jako budoucí král. Je strašně starostlivý."


"O Yina sa neboj. Dôležitý si najmä ty a to malé. Môj syn to určite pochopí. A keď nie, tak mu to hneď vysvetlím." Řekne přísně.


"Ty sa hlavne nezaťažuj takými vecami. Nerobia ti dobre." Pousměju se.


"Děkuju, moc jste mi pomohla, já nemám nikoho jiného, na koho bych se s tím obrátil, přece jen Yin toho o těhotenství moc neví, i když se o něm bavil s doktorem, vy máte vlastní zkušenost."


"To teda mám." Zasměje se a popíše mi, jak se cítíla ona, když čekala Yina.


"A ešte akú. Môj syn bol búrlivé dieťa. Nemal chvíľku pokoja už v mojom bruchu. Kopal, ako keby sa mu tam nepáčilo a chcel ísť hneď von." Trochu zblednu.


"Bolí to moc, když miminko kope?" zeptám se a podívám se na svoje zatím ploché bříško. Královna se na mě podívá uklidňujícím pohledem.


"Na to máš ešte čas. A je to zvláštny pocit. Vtedy naozaj cítiš nový život v sebe. Popravde sa mi to páčilo a hlavne, keď mi Yinov otec hladil bruško a čakal, kedy zacíti svojho syna."


"Na to se taky těším, až půjde poznat, že ve mně někdo roste," řeknu zasněně.


"Tak, ale teraz bež oddychovať. Tvoje telo to potrebuje. Sľubujem, že ťa každý deň navštívim a porozprávame sa o tehotenstve."


"Děkuju, vy jste pro mě jako druhá máma," řeknu, co si myslím. Královna mě obejme.


"A ty si pre mňa ako syn. Milujem ťa rovnako ako Yina." Do očí mi vstoupí slzy a obejmu královnu, je to automatické a moc jsem nad tím nepřemýšlel. Hýčká mě v náručí a já se cítím jako by žila moje maminka. Steče mi pár slziček. "No tak, malý princ." Pousměje se a dá mi pusu na čelo.



"Měl bych jít za Yinem, mohl by se bát, je moc starostlivý," královna se rozesměje.


"Celý otec. Ten ma nechcel ani pustiť z izby, aby sa náhodou niečo nestalo. Ale neboj sa, keby to začal preháňať, vysvetlím mu to."


"Děkuju a přeju pěkný zbytek dne," pousměju se a jdu za Yinem.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 27. června 2012 v 19:18 | Reagovat

krásny dielik :)sú takí rozkošný :D :-D

2 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 27. června 2012 v 22:56 | Reagovat

čůůů to bylo kawai ^^ už se těším na pokráčko

3 Rhea Rhea | Web | 28. června 2012 v 16:54 | Reagovat

Zajímavý. Je to takový roztomilý. ;-)

4 frux frux | Web | 30. června 2012 v 8:29 | Reagovat

Akio je takový roztomiloučký miláček :-* zbožňuju ho. Těším se, jak se bude vyvíjet  jeho těhotenství :-)

5 tsuky tsuky | 30. června 2012 v 15:35 | Reagovat

juu naozaj su taký zlazý alebo sa mi to len zdá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama