12. Kapitola

20. června 2012 v 9:52 | Maya a Barunka |  Osudové Puto (dokončeno)
Tak je tu další kapitola taková oddechová doufám, že se vám bude líbít. Možná jste si všimli, že to tu vypadá jinak včera jsem se nervovala s layoutem, ale jsem spokojená i když měl být původně zelený Usmívající se možná příště.
Beta: Flo
P.s. Pardon vynechala jsem odsek co měl být na začátku


Yin:

Uplynul rok odo dňa, čo sme uzavreli mier s kráľom démonov. Síce prvé dni na nás eště útočili, ale od tej doby žijeme v mieri. S Akiom sme stále spolu a čoraz šťastnejší. Dokonca sme postúpili v našom vzťahu. Samozrejme sa to stalo až po tom, čo to navrhol Akio. Naše milovanie si užívame obaja rovnako. Je to spojenie nielen našich tiel, ale aj duší. "Ahoj, láska." Usmejem sa a pobozkám Akia.

"Bol som sa preletieť k hraniciam. Je to tam úplne iné ako predtým." Na tvári sa mu zračí spokojnosť.

"To věřím, je to o mnoho lepší a taky obchody s okolními zeměmi se zlepšili od té doby." Pohladím ho po tváričke.

"A ty sa máš ako, srdiečko? Už je ti lepšie? Včera si bol celý zelený. Dúfam, že nie si chorý. Mal by si zájsť za doktorom." Poviem starostlivo.

"Já už jsem u doktora byl lásko." Zašepká a tvári sa záhadne.

"A?" Vystrašene vyhŕknem. S velikánskym úsmevom sa na mňa pozrie.

"Budeme mít miminko, tatínku." Jeho hlas znie nadšene.

"My? Ja a ty... Dieťa? Ty si..." Šťastím bez seba som zabudol rozprávať.

"Ano, my dva budeme mít dítě." Usmieva sa ako slniečko. Objímem ho a od radosti sa s ním zatočím. Potom ho opatrne položím na posteľ a vyhrniem košeľu. Začnem mu bozkávať bruško.

"Naše maličké."

"Teď bude naše rodina úplná." Z očí mu vyhŕkne pár slzičiek.

"Milujem ťa, motýlik." Nežne ho pobozkám a hladím mu pri tom bruško.

Akio:

"Bude to nejmilovanější tvoreček na světě." Miláček mi položí hlavu na bříško.

"Vraj ťa mám od neho pozdraviť," řekne vesele.

"Vyřiď, že taky pozdravuju."

"A hneď mu dám aj pusinku." Zašeptá mému bříšku, a že ho tatínek pozdravuje, dá mi na bříško jemný polibek, zachichotám se, hrozně to lechtá. "Nie si hladný?" zeptá se mě znovu a v hlase mu poznám starost.

"Možná trošku, ale to sladké mě zasytilo," přiznám se. Měl bych jíst i něco jiné než sladkosti.

"Tak ja dám niečo priniesť." Na chvilku zmizí a za chvíli se vrací i se služkou a spoustou jídla. Podívám se na to, kolik toho je.

"Miláčku, my pořádáme piknik pro půlku paláce?" zeptám se překvapeně.

"To síce nie, zlatíčko, ale môžeš mať rôzne chute, tak aby ti nič nechýbalo."Políbí mě a pomůže mi posadit se. Užíváme si piknik, ale po necelé půl hodině se začne zatahovat.

"Miláčku, co se přesunout na zimní zahradu nebo k nám do pokoje?"

"Do izbičky, láska. Už by si mal oddychovať." Pohladí mě a pomůže mi vstát. Cestou do pokoje zívám, neuvědomil jsem si, jak ten čas letí.

Yin:

Len, čo to uvidím, zoberiem ho do náručia a nesiem. "Musíš sa šetriť, miláčik."

"Čím jsem si tě zasloužil?" zamumle v polospánku.

"To by som sa mal spýtať ja teba." Zašepkám a dám mu pusu na noštek. To už ale spinká. Opatrne ho položím na posteľ a prezlečiem ho do pyžamka. Ani raz sa nepreberie. To musel byť teda riadne unavený, motýlik môj. Prezlečiem aj seba a len, čo si ľahnem, pritúli sa ku mne. Takto v náručí spíme až do rána. Ráno ma prebudí nejaký zvuk. Miláčikova ranná nevoľnosť. Len, čo to začujem, vbehnem do kúpeľne a držím miláčikovi vlásky. Hladím mu pri tom chrbátik. "To o chvíľku prejde." Snažím sa ho utešiť.

"To doufám, je mi zle." Pomôžem mu dôjsť k umývadlu, aby si vypláchol pusu. Potom ho odvediem do postele a uložím. Donesiem ešte lavór, aby nemusel stále odbehovať a ľahnem si k nemu. ,,Mám hlad a přitom pocit, že moje bříško v sobě nic neudrží." Povie smutne. Povzdychnem si a jemnučko ho hladím.

"Donesiem ti niečo ľahučké, možno to v sebe udržíš."

"To bys byl hodný miláčku." Usmeje sa, ale nie je to ten jeho veľký zvyčajnú úsmeve, skôr taký pokus o neho. Starostlivo ho pohladím a idem nám po jedlo. Sebe zoberiem tiež niečo ľahučké, aby vedel, že som aspoň takto s ním.

¨

Akio:

Pousměju se a pustím se do jídla. Jím pomalu a k mojí radosti všechno zůstane u mě v bříšku. "Vidíš." Usměje se na mě. "Maličký už bol hladný a tvoje bruško tiež."

"Před chvílí to tak nevypadalo." fňuknu a přitulím se k němu a on mě začne hladit.

"Ja viem, srdiečko. Ale budem pri tebe. Nič viac nemôžem bohužiaľ urobiť."

"Jsem rád, že jsi tu se mnou," špitnu a pohodlněji se lehnu.

"To sme dvaja, srdiečko. Ale dnes bychom to mali oznámiť rodičom. Budú sa veľmi tešiť." řekne, zamyslím se, před očima se mi objeví obrázek krále a královny.

"To ano, budou z nich dědeček s babičkou, i když tak vůbec nevypadají."

"To vieš, draci." Zasměje se.

"Jo draci, jsem zvědaví, jestli naše miminko bude víc drak nebo démon." Vážně mě nenapadlo, co se může stát, démon s křídly nebo drak se schopností démona.

"Uvidíme, hlavne nech je zdravučké a krásne po tebe." Dostanu pusinku na bříško a zčervenám při jeho slovech.

"V poledne mi už bývá dobře, tak bychom to mohli říct tvým rodičům u oběda."

Yin:

"To bude pre nich veľké prekvapenie, ale krásne." Pobozkám ho.

"Musím se hezky obléknout, to víš slavnostně." Zasmejem sa. Môj drobček sa rád parádi.

"Ty by si bol krásny aj vo vreci, srdiečko." Pohladím ho.

"V tomhle se neshodneme, ale jsem princ, nemůžu chodit v pytli."

"To ani nebudeš. Len tým chcem povedať, že si taký krásny, že ani vrece by ti na tom neubralo." Zčervená a pomaly sa vydá k šatni, ktorá je poriadne veľká. Pozorne ho sledujem. Je taký roztomilý. Stojí tam dlhú chvíľu, určite sa nemôžem rozhodnúť, čo si zobrať, ale nakoniec vytiahne svetlo zelené šaty. Počkám, kým sa oblečie. Potom k nemu pristúpim a objímem ho. "Si kúzelný."

"Děkuju, víš, že za to může tvoje maminka? Díky ní mám takové krásné šaty." Obdarí ma úsmevom.

"Naozaj?" Pohladím ho a dám mu bozk. "Tak ju poďme potešiť skvelou správou."

"Už se těším, co na to řeknou."

"Budú nadšení. Určite." Poviem s istotou v hlase. Chytím ho za ruku a ideme do jedálne.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Fuensanta Fuensanta | Web | 20. června 2012 v 10:01 | Reagovat

pekny blog :-)

2 tsuky tsuky | 20. června 2012 v 10:07 | Reagovat

JJeeee to bolo krásne......dúfam že nebudú robiť caviki

3 Katy-chan Katy-chan | Web | 20. června 2012 v 10:16 | Reagovat

Jééé to je rozkošné!!! *rozpustila se na podlaze*
Oni už budou mít maličké... kouzelné, prostě kouzelné!
Doufám, že jim nechystáš nic škaredého, když se jim má narodit takové klubíško štěstí!!! ;)

4 keishatko keishatko | Web | 20. června 2012 v 11:03 | Reagovat

sakra to kedy stihli? niečo mi ušlo? no som zvedavá ako sa bude tváriť kráľ..snáď ho nebude raniť mŕtvica :D :D

5 frux frux | Web | 20. června 2012 v 16:58 | Reagovat

Jééééé oni budou mít miminkoooooooo to je tak úžasňoučké, že ani nejde vyjádřit jak moc úžasňoučké to je. moc moc moc. Akio je taký zlatý. Já ho zbožňuju tělem i duší :-D Král s královnou budou určitě šťastní, že jsou dědeček a babička :-) Nádherné holky. Moc jste mi zlepšili nebo spíš zjemnili náladu :-) :-D

6 Rhea Rhea | Web | 20. června 2012 v 21:47 | Reagovat

To je roztomilý. To už bude konec??

7 Tamias Tamias | Web | 20. června 2012 v 21:50 | Reagovat

[6]: ještě asi 4 kapitoly a rozloučíme se s Yinem a Akiem.

8 frux frux | Web | 21. června 2012 v 8:08 | Reagovat

[7]: Já se s nima nechcu loučit :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama