7. Kapitola

29. května 2012 v 21:15 | Maya a Barunka |  Osudové Puto (dokončeno)
tak je tu další kapitola


Akio:
Ke konci měsíce mi královna oznámí, že se bude konat slavnostní večeře a ples na mou počest, které se zúčastní i zástupci jiných ras. Zblednu, vyděsím se a uteču se schovat do pokoje lehnu si na postel a klepu se strachy. V takovém stavu mě najde Yin hned si ke mně lehne a zjišťuje co se mi stalo. "Pre boha, láska. Čo sa deje? Čo ti je?" ptá se starostlivě.
"Já tam nechci jít, určitě mě poznají a já se nechci vrátit." řeknu zoufale.
"Tíško. To bude dobré. Si so mnou." Hladí mě po zádech, z toho, co říkám musí být zmatený, ale mám takový strach.
"Já se nevrátím, nechci, nechci," poslední slovo zoufale opakuji pořád dokola.
"Ja ťa nikam nepustím, sľubujem. Ale musíš mi povedať, kam sa nechceš vrátiť, inak neviem, ako ťa ochránim," řekne zoufale.
"Domů, nechci se vrátit domů." řeknu mezi vzlyky, dokud žila matka, bylo to dobré, ale po její smrti se otec změnil, ani ne po měsíci se znovu oženil a macecha nynější vysoce postavené démonka mi udělala za života peklo.
"Drobček, tíško. Ja ťa nikomu nedám, si môj. Ale prosím, povedz mi, čo ti robili, aby ťa mohlo celé kráľovstvo chrániť." řekne klidně a pořád mě hladí.
"Můj otec je mocný démon né jako král, ale i tak hodně. Macecha se mě chtěla zbavit a..." zlomí se mi hlas, jak mám říct, že místo toho, aby mi nahradila matku mě chtěla oženit s démonem o 100let starším.

Yin:
"A?" nedočkavo čakám na pokračovanie, ktoré zo seba dostane až po dlhej dobe.
"Než jsem si tě vzal, zasnoubili mě s jedním démonem, ale byl zlý a tak jsem utekl." Pevnejšie si ho priviniem.
"Už je dobre, láska. Nikomu ťa nedám. Si môj a milujem ťa. Sľubujem, že ťa ochráním. Veríš mi?" pozriem mu priamo do očí a čakám na odpoveď.
"Věřím, ale bojím se." Naďalej ho láskam.
"Ja viem, ale ochránim ťa, aj keby ma to malo stáť život. Miláčik." Začnem opatrne. "Ten démon, on ti niečo zlé spravil?" Popravde sa obávam odpovede, ale musím to vedieť.
"On chtěl semnou dělat to, co jsi dělal ty o svatební noci, ale maminka mi říkala, že se to dělá, když se dva milují nebo po svatbě." Spadne mi kameň zo srdca pevne ho zovriem.
"Nikomu ťa nedám, nikdy." Trasúcim hlasom pokračuje.
"Tolik jsem se bál, a tak jsem ho kousnul a utekl, bál jsem se jít domů." Pobozkám ho.
"Šikovný chlapec. Urobil si správnu vec. Teraz sa už k tebe nedostanú." S prosbou a nádejou v očiach sa na mňa pozrie.
"Slibuješ?" bez zaváhania mu odpoviem.
"Sľubujem." Znova ho pobozkám. Ako tak sa mi ho podarí upokojiť, keď do izby vojde moja matka a netvári sa nadšene.
"Mami, teraz nie." Skúsim ju upozorniť na Akiov stav, ale nepomôže to. Ten sa prikrčí a čaká, čo príde. "Matka, prosím, nerozumieš tomu." Oborím sa na ňu.
"Co se tu děje?" Opýta sa nahnevane a až potom si všimne vzlykajúceho Akia.
"Mami, Akia doma trápili. Chceli ho oženiť, aby sa ho zbavili a tak ušiel. S tou oslavou to musíme nejako vyriešiť. Nedovolím, aby mi ho niekto zobral." Matku táto skutočnosť zarazí.
"Pokud jsi byl první s kým měl styk a navíc jeho manžel, předchozí závazky se ruší." Skúmavo sa pozrie na môjho manžela. "Akio, byl jsi už někdy ženatý?" Spýta sa ho vážne. Odpoveďou je nesúhlasné zavrtenie hlavou. "Tak potom nevidím problém, Akio, je tvůj právoplatný manžel podle zákonů všech ras." Usmejem sa.
"Ďakujem, mami. Ale predsa by sme mali dať pozor. Niektorí sa s tým tak ľahko nemusia zmieriť. Hlavne ten dotyčný démon." Matka prikývne.
"Řeknu to tvému otci, posílíme stráže a Akio nikam nepůjde bez doprovodu. Možná dát nějaká opatření na jídlo kvůli jedům." Zamyslí se nakoniec. Cítim, ako sa Akio pri tejto vete vyľaká.
"Pšššš. Nič sa ti nestane. Nedovolím to." Matka sa radšej vytratí a ja ďalej upokojujem svojho manžela.

Akio:
"Mám strach." Řeknu a zoufale se k němu tisknu.
"Chápem, miláčik. Ale nedostanú sa k tebe. Nie cezo mňa," řekne Yin a dá mi pusu. Chvíli ještě poplakávám a nakonec vyčerpáním usnu. Yin je celou noc semnou a utěšuje mě, když mám zlé sny. Ráno se zbudím, ale připadám si jako bych vůbec nespal, jsem rozlámaný.
"Dobré ránko, láska." popřeje mi miláček a přivítá mě do nového dne polibkem.
"Tobě taky dráčku." Unaveně se usměju. "Nevyzeráš najlepšie, drobček." Pohladí mě. "Preto si dnes urobíme voľno a zoberiem ťa preletieť sa." Překvapeně se na něj podívám.
"Opravdu, to je skvělé," řeknu nadšeně.
"Ale musíš mi sľúbiť, že sa budeš pevne držať." přikyvuju na souhlas
"Slibuju, budu jak přišitý." Usmívám se nemůžu se dočkat.
"Dobre, tak sa prichystaj a vyrazíme. Raňajky necháme pre istotu na neskôr."
"Hned budu hotový," vyletím z postele a začnu se chystat.

Yin:
S úsmevom ho pozorujem. Akio je dnes bleskovo nachystaný a nedočkavo poskakuje pri dverách. Je na ňom vidieť, že sa teší a to robí šťastným aj mňa. Chytím ho za ruku. "Najprv pôjdeme na nádvorie a tam ti jeden z jazdcov ukáže, ako sa máš na mne udržať." Horlivo prikyvuje.
,,To je jasné, nechtěl bych spadnou až budeme někde vysoko." Dovediem ho teda k najlepšiemu jazdcovi v našej krajine a potom sa premením na draka. Je to môj manžel, tak môže vidieť moju premenu. Vyjavene na mňa pozerá. Určite je to prvýkrát, čo také niečo videl. Keď mu jazdec všetko vysvetlí. Opýtam sa ho v mysli.
"Pripravený?"
"Víc už být nemůžu." Povie pevne. Po tomto uistení roztiahnem krídla, párkrát nimi zamávam a vzlietnem.

Akio: Zavřu oči a otevřu je, až po chvíli, palác je pod námi a já mám úžasný výhled do krajiny. Letíme sice vysoko, ale nebojím se, Yin letí opatrně a dává pozor, aby nedělala nečekané a prudké pohyby. Jsem rád, že můžu vidět svět z výšky jako on. "To je úžasné," řeknu okouzleně a dál sleduju krajinu ubíhající pod námi.
"Hlavne sa drž." Upozorní mě po několikáté, chytnu ho pevněji, ale pořád jsem trochu mimo z toho výhledu. Letíme už dlouho, když se miláček rozhodne, že dnes už toho bylo dost.
"Nadnes končíme, láska." Povzdechnu si.
"Ale proletíme se spolu ještě někdy?" zeptám se prosebně, byl to nejlepší zážitek, co mám. "Určite, miláčik." Řekne Yin a než si to uvědomím přistáváme na nádvoří, cesta zpátky se mi zdá kratší. S pomocí jednoho ze stráží slezu dolů, nohy se mi trochu klepou, ale to tím jak jsem s nimi nehýbal. Je to podobné jako jízda na koni, jen drak je mnohem větší.

Yin:
Premením sa späť a okamžite objímam lásku. "Tak? Aké to bolo?"
"Úžasné, skvělé, nepopsatelné." Postaví sa na špičky a pobozká ma. Jednoducho neodolám a zodvihnem ho, aby som sa s ním mohol od radosti zatočiť.
"Aj mne sa to páčilo. Bol si so mnou a to je jediná vec, ktorú naozaj chcem."
"Škoda, že nejsem drak mohli bychom létat spolu, ale takhle je to možná lepší." Tichučko si povzdychne.
"Láska, ak by si bol drak, nikdy by sme pri lietaní nemohli byť naozaj spolu. Takto ťa pri lete cítim." Okúzľujúco sa usmeje. "A to je mnohem lepšie." Chytím ho za ruku a kráčame do hradu. "Ale teraz poďme raňajkovať. Teda už skôr obedovať."
"Mám hrozný hlad." Prizná sa s úsmevom, keď mu zaškvŕka v brušku. "Vidíš moje bříško taky souhlasí." Zoberiem si ho do náručia a nakloním sa k brušku, ktoré cez oblečenie pobozkám.
"Hneď ťa nakŕmime." Zachichoce sa.
"Moje bříško ti děkuje." Položím ho až v jedálni na stoličku a požiadam, aby nám doniesli obed. Hneď, ako je jedlo na stole s chuťou sa do neho pustíme. Akio si dáva pozor, aby používal správne príbory.
"Vidíš, ani raz si sa v príbore nepomýlil. Keby si mal, ale na oslave náhodou problémy, tak len sleduj, čo si beriem ja." Usmeje sa na mňa a ja na jeho tváričke môžem oči nechať.
"Nakonec to není tak těžké, jak jsem si myslel. Ale kdybych přece něco nevěděl, kouknu se k tobě." V tú chvíľu dostanem nápad.
"Čo by si povedal na to, keby sme dnes celý deň oddychovali?" na tvári sa mu objaví šťastný výraz, ktorý sa vytratí a vystrieda ho povzdych.
"To by bylo skvělé, ale do plesu se toho musím tolik naučit." Pohladím ho po tváričke.
"Ale dnes sa nič učiť nebudeš. Obaja potrebujeme vypnúť a troška sa venovať sebe navzájom." Okamžite zareaguje.
"S tím musím souhlasit, jsme manželé a víc času než s tebou trávím s učiteli všeho možného." Zasmejem sa. "To máš pravdu, láska. Tak, čo by si chcel dnes robiť?"

Akio:
Usmívám se, jak sluníčka nakonec skončíme pod vrbou, která nás skryje před ostatními. Sedneme si pod strom, no já si sednu na miláčka. "Láska, konečne spolu." řekne Yin a políbí mě. Oplatím mu polibek, ale víc se neodvážím, zatím. Yin mi obmotá ruce kolem tělíčka. "Zlato, baví ťa učenie? Nie je toho príliš veľa? Ak by si chcel, mohol by som sa porozprávať s učiteľmi, aby troška zmiernili tempo," je tak starostlivý, pousměju se.
"Ne, je to dobré, zrovna se zkoušíme, jak se zachovat v různých situacích na plese. Třeba když někoho poliješ vínem nebo ti při tanci šlápne někdo na nohu nebo opačně. Je to zábava." Usměju se a přitulím se k němu, možná je to tím, že je drak, ale moc příjemně hřeje.
"Tak toho tanca by som sa nebál, lebo si ťa plánujem rezervovať na celý večer. Teda budeš tancovať asi aj s mojou matkou, ale nikomu inému ťa nedám." Potěší mě to, taky nechci, aby tancoval s někým jiným a navíc se s ním cítím v bezpečí.
"Já taky nechci s nikým jiným tancovat, než s tebou." Řeknu upřímně. Trochu vášnivěji mě začne líbat.
"Milujem ťa," šeptne.
"Já tebe taky," řeknu nesměle.

Yin:
Znova ho pobozkám. "To je to najkrajšie, čo mi môžeš povedať."
"Je to pravda, tak proč bych ti to neřekl." Usmeje sa a sladko ma pobozká.
"Ja neviem, láska. Tá svadba bola narýchlo a nemali sme na seba veľa času. A tá svadobná noc. Mal som obavy, že ťa vystraším, a že ma nebudeš mať kvôli tomu rád." Celý sčervenie a vyhŕkne.
"To ne, já, tvoje maminka mi vysvětlila, že jsem ještě na to moc malý a mladý, tak to bude nepříjemné a bolet. Ty si se ale snažil, aby to bolelo, co nejmíň." Pobozkám ho.
"Ďakujem, že to chápeš. Nikdy by som ti neublížil."
"Ty jsi na mě moc hodný." Zašepká.
"Trdielko, milujem ťa a jediné na čom mi záleží, si ty a tvoje šťastie."

Akio:
Fňuknu, tak hodný na mě dlouho nikdo nebyl, jen moje maminka. "Čo sa deje, drobček?"zeptá se Yin starostlivě a pohladí mě po tváři.
"Jsem rád, že tě mám a nechci tě ztratit, jen se bojím, jak dopadne ples." Přiznám svoje obavy.
"Dopadne dobre. Každého očaríš a ja budem stále po tvojom boku," řekne Yin s úsměvem.
"Slibuješ?" kouknu na něj uplakanýma očima.
"Sľubujem." Pohladí mě po tváři a něžně spojí naše rty v polibku, který mu rád oplatím.
"Zlato, keby si videl svoju macochu, otca, alebo nebodaj toho démona, čo... čo jsi si mal zobrať, hneď mi to musíš povedať. Jasné?" řekne miláček s obavou v hlase, slyším ji, i když se snaží mluvit klidně.
"Kdybych uviděl někoho koho znám, hned ti to řeknu." Pousměju se.
"Dobře." Políbí mě.
"Tak to bude najlepšie." Usměje se. Zbytek dne uplyne rychle, a čím víc se blíží ples, tím je v paláci větší zmatek a schon. Yin začal chodit semnou na hodiny tance a musím uznat, že je skvělý tanečník, ani si to neuvědomím a je den plesu.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Frux Frux | Web | 29. května 2012 v 21:29 | Reagovat

To byl tak úžasný dílek :-) Bože tak rozkošně roztomiloučké..chvilkama jsem ani nedýchala, jak se mi zatajoval dech..
že se na to plese něco stane? Já to vím! Vy uděláte nějakou zlou věc :-D

2 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 29. května 2012 v 21:55 | Reagovat

kjááá já už chci ples :D krásný dílek ^^

3 keishatko keishatko | Web | 29. května 2012 v 23:56 | Reagovat

krásny dielik, len dúfam, že drobčekovi sa nič na plese nestane

4 Katy-chan Katy-chan | Web | 30. května 2012 v 0:43 | Reagovat

Tak tohle byl kouzelný díleček!!!
Těším se na pokračko, jen doufám, že nechcete udělat nějakou neplechu!!!

5 Rhea Rhea | Web | 30. května 2012 v 15:07 | Reagovat

Tak tohle bylo rozkošný. Povedlo se vám to. Jsem zvědavá na ten ples. ;-)

6 tsuky tsuky | 30. května 2012 v 15:45 | Reagovat

jaaj som zvedavá na ten ples...naozaj nádherné :-D  :-D  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama