3. kapitola

9. května 2012 v 17:30 | Maya a Barunka |  Osudové Puto (dokončeno)
Svatební noc na kterou všini čekáte je tu. Jaká bude? A co ráno poté jaké bude?
Varování +18



Yin: Jedným pohybom mu vyzlečiem oblečenie, ktoré mu museli obliekať minimálne hodinu. Prekvapene vypískne a zamrká. Aby sa necítil nepríjemne, zo seba tiež stiahnem oblečenie. Priľahnem si k nemu a začnem sa venovať jeho perám. Zoberiem jednu jeho ruku a položím ju na svoj bok. Svojou mu začnem hladiť chrbátik. Nesmelo sa jeho ruka začne pohybovať po mojom boku. Maličký sa chveje a ja môžem len hádať, či to je strachom z neznámeho, nedočkavosťou alebo túžbou po niečom nepoznanom. Opatrne ho položím na chrbát a skĺznem perami na jeho krk. Tichučko zastoná a dá hlavičku tak, aby som ho mohol ľahšie bozkávať. Srdce sa mi rozbúcha radosťou. Po chvíli opustím jeho krk a smerujem k bradavkám. Začnem ich oblizovať a cmúľať. Zastoná ešte hlasnejšie a v pästičkách zviera plachtu. Asi je toho na neho veľa, keď takto intenzívne reaguje. Nakoniec sa odhodlám pokročiť. "Akio, teraz sa nezľakni. Začnem ťa pripravovať." Jemne do neho začnem vtláčať prst. Pozornosť sa snažím odpútať bozkávaním jeho bruška a hrude."Prepáč, budem sa to snažiť urobiť čo najjemnejšie, ale asi to bude troška bolieť." Prisajem sa mu na pery a pridám druhý prst.

Akio: Protestně zakňučím je to nepříjemné a tak snažím se prsty vypudit ze zadečku. ,,Bolí." špitnu nešťastně. "Prepáč, inak to nejde." omluví se mi, snaží se opoutat moji pozornost polibky a hlazením, ale moc se mu to nedaří. "Skús sa trošička uvoľniť." řekne mile a pohladí mě po tváři. Zavrtím se a pokusím se uvolnit jde to těžko, ale soustředím je na jeho uklidňující hlas a hlazení na bříšku a bocích. V očích je mu vidět, že by to nejraději nedělal, ale pak přidá další prst "Mrzí ma to." Zašeptá, ale nepřestane vůbec se mi nelíbí bojím se, že mi roztrhne zadeček a tak jen tiše fňukám. Když vyndá prsty odechnu si a rád se přidám do polibku, netuším, že potřebuje jen odvést moji pozornost od toho aby o mě mohl pomalu proniknout "Prepáč..." řekne, když přeruší náš polibek. Z očí mi utečou slzičky bolesti, snažím se nevzlykat, ručkama objímám svého manžela a jsem si jistý, že na zádech bude mít pár škrábanců, mezitím se noří hlouběji do mého tělíčka.

Yin: Snažím sa to urobiť čo najrýchlejšie a najjemnejšie. Keď obaja vyvrcholíme, vyjdem z neho a stiahnem k sebe do náručia. Bozkávam mu stopy po slzičkách. "Mrzí ma to. Viem, že to bolelo, ale inak to nešlo." Hladím ho po bokoch a chrbátiku. Nejakú dobru trvá, kým sa upokojí a pritúli sa ku mne. "Ja to už nechcem." Poviem plačlivo. Nesmelo sa na mňa potom pozrie a po chvíľku odhodlávania ma poprosí, či by som mu nepomohol umyť sa. Zrejme mu prekáža moje sperma, ktoré mu tečie zo zadočku po stehnách. Vyhoviem jeho želaniu a prikážem, aby nám pripravili kúpeľ. Potom si ho zoberiem do náručia a aj s ním vojdem do horúcej vody. Začnem ho opatrne umývať. "Tak ma to mrzí." Zvedavo sa na mňa pozrie a vyhŕkne otázku. "Prečo to tak bolí?" Povzdychnem si. "Lebo to bolo prvýkrát. Postupne by sa to malo zlepšovať. A ďalším dôvodom je asi to, že si taký drobučký a ja príliš veľký. Naozaj som to robil najjemnejšie, ako som vedel." Prikývne a oprie sa o mňa. "Som unavený, pôjdeme už spať?" Zaprosí tým čarovným hláskom a zívne. "Určite, len ťa poriadne utriem." Vytiahnem ho z vody a poutieram. Potom ho odnesiem do postele, kde ho zvieram v objatí. Poriadne nás prikryjem. "Dobrú noc." Dám mu pusu na čelo. ,,Dobrú." Pohodlnejšie sa uloží a zaspí. Ešte dlho ho hladím. Je mi ľúto, že som mu spôsobil bolesť, ale inak to nešlo. Nadránom zaspím aj ja.

Akio: Vzbudím se a chci se jít napít když mě zabolí zadeček a já si znovu lehnu i když nechci svého manžela budit potřebuju pomoct do koupelny. Jemně do něj šťouchám dokud se neprobudím Yin se na mě podívá "Akio." Usměje se na mě a pohladí mě po tváři.Oplatím mu úsměv ,,Yine, mohl bys mi pomoct to koupelny, samotnému mi to nejde." řeknu celý červený studem. "Prepáč, musí ťa to bolieť." Znovu mě pohladí, vezme mě do náruče a odnese mě do koupelny. Po raní hygieně mi pomůže obléct jednoduší, ale přesto bohatě zdobené šaty.Společně se vydáme na snídani nakonec mě do jídelny donese, pevně se ho držím a červený obličaj schovávam je jeho hrudi. Všichni se na nás dívajú a to není moc príjemné.

Yin: Chvíľu zostanem nerozhodne stáť. Pochybujem, že bude pre neho pohodlné sedieť na tých stoličkách a tak si na jednu aj s ním v náručí sadnem. Pozdravím rodičov, teda už len matku, ktorá je práve na odchode. "Dobré ráno." Akio ju tiež, ale nesmelo, pozdraví a matka sa na mňa mierne zamračí a oznámi, že môjmu manželovi nechá doniesť niečo proti bolesti. Len si povzdychnem, naozaj som bol opatrný, ale o tom asi matku nepresvedčím. "Tak drobček, dobrú chuť." Dám Akiovi pusu na líce a natiahnem sa po jedlo. Prisuniem pred neho veľký tanier. "Tebe tiež." Odpovie a s chuťou sa pustí do raňajok. Popri jedení ho pozorujem. Je taký roztomilý. "Chutí?" "Je to vynikajúce, ale je toho veľa." Povzdychne si. "Ale veď nemusíš zjesť všetko." Usmejem sa. "Iba toľko, koľko vládzeš." Neisto mi položí otázku. "Môžem si niečo zobrať na desiatu?" Pohladím ho. "Na to sa nemusíš pýtať, teraz je toto všetko aj tvoje. Zobrať si môžeš, čo chceš, ale tu to väčšinou funguje tak, že požiadaš slúžky, aby ti doniesli jedlo. Je jedno, kedy ich o to požiadaš, vždy ti ho donesú. Takto prestreté bývajú raňajky a večera. Väčšinou aj obed, ale to záleží od našich povinností."

Akio:Když začne o povinnostech něco mě napadne ,,Jaké budu mít povinnosti? Nevím co vlastně jsem když ty jsi princ tak já bych měl být princezna, ale jsem kluk tak nemůžu být princezna." je to zmatené ,,Můžu být princ jako ty, ale menší?" Yin se zasměje. ,,Teraz si súčasťou kráľovskej rodiny a správne hádaš, si princ ako ja. Zo začiatku dostaneš také menšie vyučovanie. Musíme ťa zasvätiť do chodu krajiny a spôsobu vládnutia. Postupne dostaneš nejaké úlohy a budeš riešiť problémy. Musíš sa naučiť ako byť dobrým vládcom. Ja s tebou nebudem môcť byť stále. Tiež mám svoje povinnosti, ale zo začiatku ti budem pomáhať."Vysvětlí mi když si to v hlavince přeberu přikývnu, že rozumím. Po snídani jdeme do knihovny, kde se máme sejít s učitelem, co mě má naučit jak být správným princem. Yin mi přestaví učitele "Toto je pan Oderon od neho sa všetko dozvieš, učil aj mňa. Ja musím ísť, ale keby ti bolo niečo nejasné, večer sa o tom porozprávame. Ešte jedna vec, kde si vlastne býval, aby som mohol poslať po tvoje veci? A netreba niekomu oznámiť, že si tu, aby sa nestrachovali?" Když o řekne uvědomím si, že v tom zmatku okolo svatby jsem úplně zapomněl na všechno ostatní. ,,Bydlím sám v malém domečku u lesa, ale někdo bude muset pomoct té staré paní u které jsem pracoval. Nevím jestli u ní můžu jako princ pomáhat. Rodiče bydlí až za lesem tak bych jim měl napsat dopis." pokud na mě už nezapomněli posmutním.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 tsuky tsuky | 9. května 2012 v 17:50 | Reagovat

jeej to je pekné a Akio je taký sladký

2 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 9. května 2012 v 19:46 | Reagovat

čůů to je tak kawai ^^ Akio mu odpustí, neublížil mu úmyslně ^^ těším se na pokráčko :-D

3 keishatko keishatko | Web | 9. května 2012 v 20:20 | Reagovat

juuuj Akia by som asi umačkala v náručí...dúfam, že mu nebudú robiť zle

4 Rhea Rhea | Web | 9. května 2012 v 22:26 | Reagovat

Krásná kapča, líbilo se mi, že i když to bolelo, tak přece jen byl Yin ohleduplnej. Ale trochu se bojím, aby na Akia nebyl někdo zlej, když je takovej klučík roztomilej. ;-)

5 Frux Frux | Web | 10. května 2012 v 18:10 | Reagovat

jáj to byl pěkný díl :-) Akia je uplný ňunínek. Jsem ráda, že na něho byl Yin tak opatrný, protože jinak..no to je ve hvězdách :-D Doufám, že pokračování bude stejně tak milé jako tato kapitola :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama