13. část NaM

7. května 2012 v 14:00 | Maya a Evi |  Nenávidím a miluju (dokončeno)
Tak je tu pokračování a pamatujte si, když mě zabijetze nebudete vědět jak to dopadně Nevinný


Jack: vejdu di Kirova pokoje: ak to zvláš? *Zeptám se. Nerad bych aby zase skolaboval a byl netečný ke svému okolí.

Kira: pousměju se* já to zvládám, sle ty vypadáš příšetně. Co se ti stalo něco s Aronem, je v pořádku?* Nevím co všechno mu provedl i když mě skoro znásilnil mám o něj strach.

Jack: Ne Aron je v pořádku, jen Maličký nevím jak se jmenuje myslel jsm, že je jiný, ale nejspíš jsem se mílil a je stajný jako jeho bratr

Kira: No tak dej tomu čas mimochodem jmenuje se Yuki.

Jack: Yuki, hodí se to k němu* pomyslím si

Kira: no nic půjdu se podívat na Arona

Jack: dej si pozor a dobrou

Aron: sedím na pohovke a neprestávam Yukiho hladkať po chrbte, aj keď už spí. Už sa aj mne pomaly zatvárajú oči

Kira: dojdu dolů* Arone, jsi tu?

Aron: z polospánku ma zobudí Kirov hlas. Nechcem ho vidieť... uvedomujem si, čo som mu skoro urobil...

Kira: Dojdu k pohovce. kde si dva sedí no spíš spí.

Aron: nevydržím to a vzhliadnem mu do očí. *je mi to ľúto...*

Kira: já vím miláčku* sednu si k němu

Aron: smutne sa na neho usmejem a prestanem brata hladkať *Kira, čo sa stalo Yukimu?

Kira: Jack se mu svěřil a on místo toho aby si toho vážil, že mu věří to využil proti němu. Řekl něco čím mu ublížil. Potom seJack naštval a řekl blbost.* řeknu ve skratce co vím.

Aron: pousmejem sa a fúknem Yukimu do červených vlasov *on to nemyslel zle. vždy bol taký, ale rozhodne nie je zlý chlapec, len nevie, ako jednať s ľuďmi.

Kira: Jsme to tu, ale povedená parta viď.

Aron: Prepáč, že som ho zavolal...nebol to dobrý nápad.

Kira: Nebyl Když o něm Jack mluvil byl uplně jiný a říká mu maličký. Yukimu se to moc nelíbí.

Aron: naozaj?* pozriem na Kiru prekvapene a zahreje ma pri srdci *žeby mal Yukiho konečne niekto rád? Kde je teraz Jack?

Kira: šel k sobě do pokoje. Proč?

Aron: vyskúšame niečo* žmurknem na neho a vstanem s Yukim v náručí. Vyjdem po schodoch až k Jackovej izbe.

Kira: Jdu za ním jsem zvědavý co má v plánu

Aron: zaklop za mňa, prosím, Kira

Kira: zaklepu a za chvíly Jack otevře* Co se děje?

Aron: môžem ísť ďalej?* slušne sa spýtam

Jack: určitě* uvolním jim cestu aby mohli vejít

Aron: vstúpim a položím spiaceho Yukiho na posteľ. hneď sa tam uvelebí a pokojne spí ďalej. "Chcem sa ospravedlniť. Za seba aj za neho. Nehnevaj sa, ak ti povedal niečo nepekné, on za to nemôže. Len si ho musel vystrašíť a snažil sa brániť"

Jack: povzdechnu si "Potom mi to taky došlo nechtěl jsem být takový." něžně se na Yukiho podívám a zabalím ho deky.

Aron: s radosťou v očiach pozriem na Kiru

Kira: usměju se mám hroznou radost

Aron: a smiem ho tu nechať? nechcem aby bol sám cez noc

Jack: "Určitě." řeknu rychle a vynadám si "Můžeš ho tu nechat jen bude asi ráno naštvaný."

Aron: to máš pravdu, bude sa hnevať* žmurknem na Jacka a podídem ku dverám. Tesne pred tým, ako opustím izbu poviem *ty ho určite zvládneš

Jack: snad*usměju se a lehnu si k Yukimu hned se ke me přitulí

Yuki: zobudím sa uprostred noci. Je mi príjemne. Naposledy som sa takto cítil, keď sme s Aronom bývali spolu, ale od jeho odchodu som spával sám. Prevalím sa na chrbát a pretiahnem si chrbát. Spokojne zakňučím a posadím sa. Pozriem na miesto vedľa seba a prudko sa strhnem. "Ty nie si môj brat!"

Jack: Spím tvrdě tak si nevšimnu že je koťátko vzhůru

Yuki: snažím sa vyvliecť z deky, no jediného čoho docielim je, že sa do nej ešte viac zamotám a spadnem z postele

Jack: probudí mě rána. Podívám se kolem sebe.*Yuki si v pořádku? Nebolí tě něco?*Ptás se starostlivě

Yuki: konečne sa dostanem z tej prekliatej deky a vzhliadnem hore na posteľ. Zmračím sa a znechuteným hlasom poviem *nie som v poriadku! prečo spím s tebou??

Jack: protože, tě tu uložil Aron* řeknu klidně

Yuki: Prečo by to robil??* zarazím sa

Jack: Nejspíš chtěl být s Kirou a tebe nechtěl nechat samotného

Yuki: odrazu si spomeniem na to, čo Kirovi urobil a smutne skloním hlavu. Chcel som sa ho na to spýtať...prečo to urobil...ale nedokázal som to.

Jack: nelíbí se mi jak zasmutněl* Co tě trápí?*Maličký

Yuki: ja nie som smutný* zavrčím, no pri pohľade do jeho očí zahodím masku. Aj tak ma zakaždým prekukne, nemá to zmysel. Posadím sa na posteľ *nechápem to. Ako mohol Kira Aronovi odpustiť?

Jack: Divil by ses co dokážš člověk odpustit někomu koho miluju. měl jsem jednu pacientku muž ji mlátil pokaždé byla samá modřina. A ona si dávala vinu za to, že pro něj není dobrá. Místo aby ho dala žalovat se mu omlouvala.

Yuki: to je hlúpe!* nafučím sa

Jack: možná, ale je to pravda

Yuki: hmmm, sú veci ktoré nikdy nepochopím* vyvalím sa na posteľ

Jack: "Pochopíš to, až se zamiluješ." řeknu mile

Yuki: vyprsknem smiechom a chvíľku sa šialene smejem, potom sa však zarazím. On to myslí vážne... očerveniem a stratím reč. Potom len zmätene pozerám striedavo do jeho tváre a na vankúš...

Jack: jsi ještě mladý aby si to pochopil, až najdeš toho do koho se zamiluješ pochopíš* lehnu si

Yuki: trpko sa usmejem *tomu neverím...nikdy si nikoho nenájdem* poviem smutným hlasom a ľahnem si na kraj postele čelm od neho

Jack: možná je ten člověk blíž než si myslíš* řeknu potichu

Yuki: jemne sebou trhnem, no zostávam ticho. Zatvorím oči a snažím sa zaspať

Jack: vstanu a jdu se napít

Yuki: zacítim, ako sa pohne posteľ a prudko sa strhnem *kam ideš?!* neviem, kde sa to vo mne vzalo

Jack: Jenom pro vodu, chceš něco donést* jeho reakce mě potěšila

Yuki: vzliknem *nechoď..nenechávaj ma samého* skloním hlavu. V hlave mi prebleskla spomienka na podobnú vec, keď ma opúšťal Aron...*ja už viac...nechcem byť sám

Jack: okamžitě se otočím a jdu zpátky ke koťátku* neboj jsem tu s tebou* obejmu ho

Yuki: hej, nedotýkaj sa ma!* vytrhnem sa mu,

Jack: promiň, ale rozmysli si co chceš.*Ted se opravdu potřebuju napít novu vstanu a jdu ke dveřím

Yuki: namrzene na neho pozerám a keď odíde z izby, idem za ním...snažím sa byť neviditeľný, no v tme nevidím, a tak zakopnem, ani neviem o čo a rozplácnem sa na zemi

Jack: okamžitě se otočím a jdu k němu já se vážně dnes té vody nedočká* Dávej pozor Yuki, nechci aby se ti něco stalo

Yuki: nechám sa zodvihnúť na nohy a zahambene skloním hlavu. Potom pozriem na neho a chcem sa niečo spýtať, no v poslednej chvíli hlavu opäť skloním...tak sa hambím

Jack: Yuki co po mě chceš vidím, že se chceš na něco zeptat no já bohužel neumím číst myšlenky

Yuki: či by si mi nemohol...* zhlboka sa nadýchnem a som rozhodnutý mu to vyklopiť, no prepadne ma panika *tak sa hambím* priznám sa mu

Jack: Klidně mi to řekni nikdo jiný kromě nás dvou to nebude vědět slibuju* řeknu klidně ikdyž jsem zvědavý co to může být

Yuki: odvrátim zrak, zatnem päste a naštvane zakričím *vyspi sa so mnou!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 7. května 2012 v 14:12 | Reagovat

no teda...také rozhodnutie :D :D som zvedavá čo s tým urobí Jack :-D

2 barbor barbor | 7. května 2012 v 18:57 | Reagovat

yuki sa s tým nebaví, proste to vyhŕkne :D jaj som zvedavá ja jackovu reakciu. toto juuu. krásna časť :*

3 Rhea Rhea | 8. května 2012 v 0:03 | Reagovat

Trochu nepochopitelný, že to na něj zařval, když se tak styděl, ale tak snad už Jack bude mít klid a lásku taky. :-) Pěkná kapča.

4 Frux Frux | Web | 8. května 2012 v 10:40 | Reagovat

Pěkné upozornění tam nahoře :-D
Byl to super díl a už  se nemůžu dočkat dalšího.Zajímalo by mě, jak na to Jack bude reagovat :-P

5 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 8. května 2012 v 18:21 | Reagovat

muhaha, yuki to bude v cajku, jen do toho xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama