Rozhodni se

17. dubna 2012 v 14:00 | Maya a Evi |  Jednorázovky
Tak odlehčení od HZ, malá jednorázovka
Varování +18

Ben: Stojím před obrovskou vilou rodiny Veisů sice mě všichni odrazovali od práce tu, ale všude jinde mě vyhodily nebo neměli místo a posle inzerátu co držím v ruce by to měla být slušná práce.
Rod: Niekto zaklope a unudene sa vydám otvoriť. Dnes má totiž prísť nový sluha. To som zvedavý, aký chudák prišiel skúsiť šťastie...Nechuť ma hneď prejde, keď pred sebou uvidím o kúsok nižšieho chlapca s nesmelým úsmevom. *Hmm, dobré...* prejdem očami po jeho postave.
Ben: ,,Dobrý den, jsem tu kvůli tomu inzerátu, že hledáte někoho na pomoc s úklidem." řeknu nesměle a podívám se na muže pře sebou.
Rod: Uvedomím si, že sa stále zvrhlo usmievam, ale nehodlám prestať. *Samozrejme, že ste tu správne. len poďte dnu, ja vám to tu ukážem...*
Ben: ,,Děkuju." z toho jeho pohledu mi jde mráz po zádech vejdeme do luxusní haly kde sedí další muž i tan se na mě podívá stejným pohledem a pak se věnuje novinám.
Rod: Otec na mňa len kývne, nech ho ubytujem. Neodporujem, urobím to veľmi rád! *Ako sa voláš? Smiem ti tikať, však?* žmurknem na neho, kým ho vediem na poschodie s prázdnymi izbami.
Ben: Jemnuju se Ben Vlček a klidně mi tykejte." rychle jdu za ním ten dům je opravdu velký
Rod: *Pekné meno.* poviem potichu a zastavím. *Tak tu bude tvoja izba. Ešte ti ukážem pracovňu, tam podpíšeme aj zmluvu.*
Ben: Nakouknu do pokoje kterému dominuje velká postel nestihnu se tam porozhlédnout a už musím zas pospíchat za ním, do pracovny. Taky mi mohl dát aspoň pět minut abych se pořádně porozhlédl.
Rod: Zatvorím za nami dvere a zákerne sa uškrniem. Nemal som na pláne robiť niečo také, ale tento chlapec ma brutálne vzrušuje! *Tam sa posaď.* ukážem na kreslo a on ma poslúchne. *Ešte podpis.* položím pred neho na stolík zmluvu a pero.
Ben: Překvapeně se dívám kolik tam je papírů zbězně celou smlouvu pročtu a nakonec připojím svůj podpis jedna smlouva je pro mě druhou schová ten muž do stolu.
Rod: Pomalým krokom sa k nemu vydám a čím som blyžšie, tým sa viac usmievam. *Od tohto momentu patríš našej rodine, budeš plniť všetko, čo ti prikážeme a nebudeš mi odvrávať ani sa brániť.* poviem potichu a tesne pred ním si kľaknem. Očami zablúdim k jeho rozkroku.
Ben: Vyděšeně se postavýn a vyběhnu ze dveří tam mě chytne jedna žena a strčí mě zpět do pokoje ,,Laskavě si příště zamkni bratříčku víš, že zezačátku nikdy nechtějí poslouchat." překvapeně se na ni podívám, ale to už je u mě ten muž a bolestivě mě chití za ruku.
Rod: Len v hlave sestre poďakujem. Nechcelo by sa mi ho naháňať po dome. Zhodím ho na pohovku. Stále sa bráni, ale nakoniec sa mi ho podarí pridržať bruchom na zemi. Pristúpim mu kolenom chrbát a pošepkám mu do uška, ktoré následne obliznem: *Nebráň sa, podpísal si zmluvu...*
Ben: ,,Ale já měl jen uklízet." řeknu vyděšene a cítím jak mi sahá pod oblečení snažím se vyhroutit, ale nejde to.
Rod: Zákerne sa zasmejem. *Nikde o upratovaní nie je ani zmienka. Tvoja úloha je plniť naše príkazy!* podarí sa mi z neho stiahnuť nohavice.
Ben: ,,Né já to nechci." Víc se snažím bráni jediné čeho, ale dsáhnu je že ni roztrhne tričko a sváže mi s ním ruce, klepu se stracha a po tvářích mi tečou slzy ,,Prosím nedělejte to." ležím pod ním nahý a jeho ruce zkoumají každou část mého těla a nejvíc zadeček.
Rod: *Nechápem, ako sa tak krásna vec ako si ty, dostala do nášho skazeného domu.* zachechtám sa a vstúpim do jeho zadočku prstami. Viem to urobiť aj bez toho, aby som ho neroztrhal, nechcem mu predsa ublížiť...to by som s ním potom nemohol mať sex aj zajtra.
Ben: Vykřiknu spíš překvapením než bolestí, panic nejsem a tak vím o co se snaží, ale i tak se brání nechci být jen hračka do postele.
Rod: Nech sa snaží ako chce, prsty zo seba nedostane. Keď už je dosť pripravený, pevne ho prichytím za boky a vstúpim do neho svojím penisom. Zacítim, ako ním prejde kŕč.
Ben: Ať se snažím jak chci nemá to cemu jakmile do mě vstoupí a začne se pohybovat proti své vůli zasténám hnusí se mi to a je mi to odporné, ale když s každým přírazem zasáhne prostatu tělo mě přestane poslouchat, kousu se do rtů abych znovu nazasténal.
Rod: Začínam hlasnejšie dýchať a zatínam zuby. Už som mal veľa krát sex, ale nikdy som sa necítil takto. Vystúpim z neho a posadím s ana kreslo s ním na sebe. *No tak nasadaj, veď sa ti to páči!* precedím skrz zuby a vzrušenie, čo vo mne stále narastá.
Ben: ,,Ne já..." víc ze sebe nedostanu Donutí mě na ně nasedat vyhovím mu chci to mít co nejdsřív za sebou. V jednu chvíli mě donutí rychleji se hýbat a já poznám, že se blíží jeho konec.
Rod: Rukami mu blúdim po tele a panvou narážam proti nemu. S víkrikom vyvrcholím priamo do neho a unavene z neho spustím ruky. *Bolo to...dobré.* trochu sa vydýcham a potom sa na neho uškrniem: *Zajtra to bude ešte lepšie, keď sa budeš aj ty snažiť.*
Ben: Ke své hrůze zjistím, že nepoužil kondom a co víl já sám jsem vyvrcholil chci odejít, ale on mě dotáhne ke solu a přene mě přez něj myslím, že si mě chce znomu vzít, ale vytáhne pistoli a přiloží mi ji k ramenu nahle mě v něm stípne a pak zabolí ,,Teď mi neuteče kamkoli se hneš budu to vědět." šokovaně se na něj podívám on mě očipoval jak nějakého psa.
Rod: Odtiehnem sa od neho a plácnem ho cez holý zadok. *Na tvojom mieste by som šiel rýchlo do sprchy a hneď do práce. Otec nemá rád, keď si personál neplní svoje povinnosti. Myslím, že ťa čakajú v kuchyni, bude večera.* poviem mu ukážem na dvere.
Ben: Natáhnu na sebe zbytky oblečení a jdu do kuchyně, jde to těžko a bolavým zadečkem naštěstí kuchaře mají a tak na mě je jen prostření stolu a donesení hotového jídla. Jak zjistím, není ten muž jediný kdo je úchyl, když se jdu převléct, zastaví mě jiný muž, jak zjistím o pár minut později manžel ženy, co mě na chodbě chytla a taky si semnou užije. Kam jsem se to dostal, to mám všem dělat děvku kdykoli na to dostanou chuť? Můj šok se ještě zvětší, když otevřu skříň a oblečení co tam najdu. Vypadá ani to nedokážu popsat, budu vypadat jak luxusní kurvička.
Rod: V čas večere sa vydám do jedálne. Zbytok rodiny tam už sedí. Len čo príde reč na nového sluhu, rozžiaria sa im oči. Ako som sa dozvedel, nebol som jediný, kto si už jeho zadoček vzal. A dokonca sa na neho chystá aj otec...Asi by mi to malo byť jedno, lenže mne to vadí, keď tu tak o ňom rozprávajú. Chcel som ho mať pre seba...
Ben: V novém "oblečení" jdu podávat večeři kromě chlípných pohledů se nic zvláštní naděje, ale když se podává dezert tak mě nejstarší muž no může mu být maximálně 50 donutí kleknou a před zraky všech u ho musím vykouřit. Když mám tak šikovný zadeček, musí prý otestovat moji tlamičku.
Rod: Odvrátim zrak, ale dlho nevydržím len tak sedieť. *Otec...ja myslím, že už mal na dnes dosť...nemusel by si ho...* skloním hlavu, keď na mňa otec výstražne pozrie a prstom ukáže na dvere. Zovihnem sa a opustím miestnosť. Spoza dverí je počuť len smiech členov rodiny.
Ben: V jednu chvíli si pomyslím, že se tomu vyhnu, ale v druhé musím vykouřit zbytek mužů u stol, prý je to můj dezert. najdorší je, ale když mě donutí svléknout a všicni si mě prohlížejí. Konec večeře beru jako vysbození, ale věta, že se už moc teší na snídani, mě vrátí do kruté reality. Ve svém pokoji se zuřivě drhnu, abych smyl jejich doteky, ale nepomáháto, pořád je cítím.
Rod: Sedím vo svojej izbe na posteli. Nemôžem toho nového pustiť z hlavy. *Je to len kurva!* okríknem sa, ale nepomáha mi to. nakoniec odhodlane vstanem a vykradnem sa z izby...Slabo zaklopem na dvere jeho izby.
Ben: Vyděšeně se podívám na dveře ,,Vstupte." ubrečený ležím v posteli tom co nejvíc zakrývalo moji postavu zadeček mě polí a ikdyž jsem si třikrát čistil zuby pořád cítím jejich chuť u puse.
Rod: Zatvorím za sebou a trápne sa zachechtám. *Netuším, čo tu robím...* pozriem inam. Keď ale on mlčí, prejdem ku stoličke, čo je na druhej strane izby ako posteľ a posadím sa. *Ešte sme tu nemali nikoho, kto by sa páčil všetkým...*
Ben: Nevím proč mi to říká, jestli si přišel užít chci to mít co nejdřív za sebou a pak spát. ,,Co já s tím je vám líto, že jte odešl a chcete vykouřit nebo mě chcete zas ošukat." řeknu klidně pochopil jsem že nemá cenu se bránit, akorát to bolí vzpomenu si na ráno co jsem dostak když jsem se nechtěl svléknou druhou jsen dostal o sůl jak jsem padal.
Rod: *Chcem ťa, ale...* prejdem k posteli a posadím sa k nemu. Rukou mu prejdem po stehne. *...ale vadí mi, že ťa nemám len pre seba. Možno by sa dalo vybaviť to, že budeš patriť mne. Ale musíš to chcieť aj ty...Ted ale ak ti vyhovuje byť aj s ostatnými, ja to zvládnem. Nájdem si iného...* prerozorávam mu svoje myšlienky.
Ben: Nemusím se rozmýšlet douho být ze všeh mužů co jsem měl se jediný postaral aby mě nic nebolelo a dovolil mi mít orgasnus zbytek mě bral jaak věc ,,Nemusel bych potom být s ostatními?" zeptám se pro jistotu
Rod: Pokrútim hlavou, že nie. *Takže dohodnutí?* spýtam sa a keď slabo prikývne, usmejem sa a vstanem. *Ráno pri raňajkách sa na to spýtam otca. Ale ty mi musíš pomôcť, nie že to bude iba na mňa.* pohrozím mu prstom.
Ben: Přikývnu, proč spát se všemi když můžu být jen s jedním.
Rod: Vrátim sa do svojej izby. Som si vedomý toho, že sa to nebude rodine páčiť. Predsa len, kto by nechcel mať tak chutného chlapca? Celú noc premýšľam nad tým, ako to otcovi povedať...Ráno si dám osviežujúcu sprchu a utekám na raňajky. Teraz som tu prvý. Počkám na zbytok rodiny a náš sluha začne roznášať raňajky.
Ben: Obléknu se co nejnormálněji a celou snídani se držím blízko mého snad jediného pána pokud to výjde. Docela se bojím, co když se to nepoveda a zbytek mě nejak potrestá.
Rod: Keď spozorujem, že už po ňom až priveľmi pozerajú a niektorí majú dokonca ruku pod stolom na svojom rozkroku, chcem niečo povedať, ale predbehne ma otec, ktorý si chlapca k sebe pritiahne a prinúti ho kľaknúť pred neho. *Už prišiel tvoj čas.* povie mu zvrhlo a začne si rozopínať nohavice.
Ben: Zrazeně se na něj podívám a pak se věnuji penisu jeho otce z očí mi steče zbloudilá slza. Věřil jsem mu to měl být nějaký druh žertu dát mi naději a potom nechat ostatní ať si dělají co chtějí. S odporem všechno spolknu a postavím se. Ten prasák se mě ještě zeptá jak mi chutná snídaně.
Rod: Je mi zo seba zle, nedokázal som sa postaviť otcovi...Už myslím, že je po všetkom, lenže chlapec skončí na stole s vypučeným zadkom a dotieravé ruky chlapov aj žien na ňom. Otec sa za neho postaví a chystá sa do neho vstúpiť, ale už to nevydržím a preruším ho. *Počkaj! Pamätáš sa, keďsi mi hovoril, že by som si mal konečne niekoho nájsť?* prejdem až k nim a vstúpim medzi otca a Bena, čím svojím telom zakryjem jeho nahý zadoček.
Ben : Vděčně si oddechnu, ale tuším, že to ještě není konec. Chci so natáhnout kalhoty, ale cizí ruce mě zastaví a tak raději neriskuju.
Rod: Prikrčím sa pred otcovím prísnym pohľadom. *Takže ty nám chceš vziať hračku?* spýta sa naštvane a ja zavrtím hlavou. *Sľubujem, že vám nájdem lepšieho! A nie tento odpad...heh.* stíchnem a nechám ho chvíľu rozmýšľať. nakoniec prikývne, ale udá si podmienku. *Povoľujem ti ho. Bude iba tvoj. Ale kažý deň s ním budeš mať sex...Pred nami.* povie. Jediné, na čo sa zmôžem že pootvoriť neveriacky ústa.
Ben: Zalapám po dechu to snad ne vždyť to není, žádný rozdíl, pořád mě budou vidět a dělat si dobře při pohledu na moje ponížení. Nespokojeně se zavrtím a víc se přitisknu a mého budoucího majitele.
Rod: Mne sa to tiež vôbec nepáči. Aby ma takto využívala vlastná rodina pre svoje potešenie?! *To je priveľa! Nebudem robiť nič také pred vami...* zatnem zuby, keď na mňa otec povíšene pozrie. *Odporuješ mi? Môže sa stať to, že nám tu budete robiť kurvičky obaja. Tiež nie si zlý, synček.* zvrhlo sa zasmeje a mne prejde mráz po chrbte. Musím si vybrať, buď ja alebo ten malý...Pozriem na neho cez plece.
Ben: Třesu se potlačovaným pláčem po té poslední větě je mi jasné co semnou bude nic se nezmění. ,, Nedělejte to pane nemá cenu, aby jste trpěl i vy." řeknu zlomeně
Rod: Prítomní sa na tom dobre rozosmejú. Ja ale nie. Hrdo pozriem do prísnych oči: *Tak dobre, budem to s ním robiť tu pred vami. Ale len dnes!* snažím sa znieť a vyzerať čo najtvrdšie a nenechám sa odbiť otcovým pohľadom. Nakoniec sa rozosmeje a kývne rukou. *Len som ťa skúšal, či si vieš presadiť svoje...Tak začni, potom ti už dám pokoj.* usmeje sa a pohodlne sa posadí za stôl.
Ben: Zalapám po dechu když ucítím jeho penis u své dírky naštěsí jsem za včerejška ještě roztažený tak se jen uvolním a nechám hoať si dělá co chce vědomí toho, že je to naposledy před publikem mě donutí ukázat jim jak moc se mi to s ním líbí a tak už nejsem potihu jako včera, ale spokojeně sténám.
Rod: Som rozčarovaný z toho, ako krásne pradie a vzdychá a všetky tie prejavy slasti ma privádzajú do šialenstva. Pretočím ho na chrbát a pritlačím ho svojím telom o stôl. Ani neviem ako sa to stalo a ocitnem sa v jeho sladkých ústach krúžiac okolo jeho jazyka svojím. Stále do neho prirážam a úplne ignorujem publikum, ktoré na nás s úžasom pozerá.
Ben: Vášnivě mu oplácím polibky a pak s výkřikem vyvrcholím po pár přírazech se i uvnitř mě rozlije teplo. Nevnímám nic kolem sebe, ale probere mě hlas pánova otce ,,Škoda, že je to naposledy poprvé a naposled co tak sténal, nechceš mi ho někdy půjčit?"
Rod: Až teraz si uvedomím, kde vlastne sme. Úplne som sa tomu odovzdal, ešte nikdy ma nikto z rodiny nevidel v takom stave. Väčšinou som tichý a chladný...Len zavrtím hlavou, že nie a hneď si natiahnem nohavice. Celý zahambený stiahnem Bena za ruku a odvediem ho až do svojej izby.
Ben: Stihnu si natáhnou kraťasky a už mě táhne pryč jdeme do pokoje 3x většího než je můj a opět je tu velká postel. ,,Děkuju vám pane." řeknu se skloněnou hlavou trochu se ošívám jeho sperma mi vytéká za zadečku a není to moc příjemné.
Rod: Tak trošku zahambene na neho pozriem a potichu sa spýtam. *Ako to robíš?*
Ben: ,,Já nic neudělal." bráním se vystrašeně
Rod: zakrútim hlavou a pritiahnem si ho k sebe. Pomali cúvam aj s ním k posteli. *Ako to robíš, že je to s tebou tak iné a stále ťa chcem?* posadím sa a jeho si vysadím na kolená.
Ben: ,,Nevím pane, Vám to vadí?" zeptám se nejistě ,,Jestli mě jste si to rozmyslel..." nenechá mě domluvit a umlčí mě polibkem
Rod: Síce ho tá pusa zaskočí, ale neodtiahne sa. Zablúdim rukami cez jeho kríže a chrbát na pevný zadok. *Nechaj ma si ťa opäť vziať.* vzdychnem mu do bozku a pomaličky mu rozopínam kraťasy.
Ben: Přikývnu na souhlas a nechám se položit do peřin, je to jiné než všechno co jsem v tomhle době zažil hladí a líbá každý kousek mého těla. Tohle neni sex, ale milování.
Rod: Perami sa pomaly posúvam po jeho brušku dolu, až narazím na to správne miesto. najprv ho len jemne hladím a bozkávam ho na stehnách a pod brušku, potom ho ale vezmem do úst a robím ho ako to len viem. Ešte som to nerobil, tak sa snažím.
Ben: Pohnu se proti jeho ustům, ale on mi jen jemně přidrží boky a dál mě dřáždí ,,prosím vemte si mě, milujte se semnou." zakňučím a dám nohy dál od sebe.
Rod: Vzrušený z jeho slov a tónu hlasu mu vydýchnem na penis, až sa jeho telo zachveje. Vrátim sa spät hore a prisajem sa mu na pery. Pri tom si jeho panvu podvihnem vyššie a on mi obmotá nohy okolo bokov.
Ben: Opatrně do mě vstoupí a i když to nemí potřeba chvilku počká, abych si zvykl. Potom je začne pohybovat jsem v sedmém nebi k tomu jeho polibky. Cítím se šťasný a uplný jako bychom byl dvě časti skládačky.
Rod: Začínajú sa mi robiť pred očami kruhy, tak sa prevalím na chrbát, ale stále z neho nevystupujem. Podvihnem ho, ale on hneď pochopí a začne sám nasadať. Vzrušene si hryziem ho pery a hľadím na neho cez prižmúrené oči. *Teraz...aah...určuj tempo ty...* dostanem zo seba pomedzi vzdychy.
Ben: Políbím ho a začnu se hýbyt ze začátku pomalu a líně, ale postupně zrychluji, v žádném případe se to ale nepodobá tomu dole. Znovu se nahnu pro polibek nevím jestli si toho všiml, ale rád se líbám a mazlím
Rod: Už cítim, že čoskoro vyvrcholím. Smutne vzlyknem. Nechcem, aby to skončilo. Najradšej by som tu s ním bol stále. Stále sa ho dotýkal, bozkával, miloval...Prudko prirazím proti nemu a vzrušenému napätiu je koniec. Stiahnem ho pod seba a pustím sa do jeho úst. Síce som udýchaný a on tiež, ale nemôžem si pomôcť...
Ben: Vyvrcholím hned po něm chvíli jsem mimo, ale na jeho polibky nadšeně odpovídám. Potom ze mě vystoupí a já nešťastně zastám díky pocitu prázdna. Náhle mě vezme do názučí a odnese do koupelny jdeme do vany připomínjící bázének a tam pokračujeme v rozmalování toho druhého.
Rod: Bál som sa, že je už koniec, ale po chvílke s ním vo vani opäť začínam tvrdnúť. Nikdy by mi ani nenapadlo, že sa mi niečo takéto stane, že stretnem niekoho, po kom budem túžiť stále a stále...Vysadím ho na okraj vane a pustím sa do ochutnávania jeho jemnej pokožky na vnútorných stehnách. Krásne kňučí, keď ho občas pohryznem alebo urobím červenú odtlačku.
Ben: "Prosím, netrap mě." sklouznu zpátky zo vany a přitisknu se k němu. Nevím čím to je, ale takovou přitažlivost, jsem s nikým necítil. "Nepouštěj mě, nechci být bez tebe."
Rod: Otočím si ho chrbtom a nalepím sa mu na chrbát. *Tak ale najprv mi musíš sľúbiť, že ma nezradíš.* bozkám ho na krk. Nechem o neho prísť, nechcem, aby to bolelo...Nedokážem ho prestať bozkávať.
Ben: ,,Nezradím... nikdy... jsem jen tvůj." řeknu mezi polibky. nedokázal bych ho zradit nebo si představit budoucnost s někým jiným.
Rod: Spolu vo vani sme až kým voda nie je úplne studená. To sa ešte raz pomilujeme a potom si ho na rukách odnášam do postele zabaleného v deke. *Nechcem predbiehať alebo to zarieknuť, ale...asi ťa...* zahryznem si do pery. Nikdy som nikomu nepovedal ani to, že ho mám rád..ale to som si bol tým tak istý...mlčky sa na neho usmejem.
Ben: ,,Nemusíš to říkat." usměju se v posteli se k němu přitulím a společně odpočíváme.
Rod: Preležíme spolu až do druhého rána. To už ale bezpodmienečne vstávame, keď nám začne škvŕkať v bruchu. Pošlem Bena vo svojej dlhšej košeli do jeho izby, nech na seba dá niečo najmenej vyzývavé, čo si nájde v skriny, že ho počkám na raňajkách.
Ben: Obléknu ai dlouhé kalhoty ve kterých jsem sem dosel k tomu tílko nad pupík a Rodovu košili, konečně vím jak se jmenuje. S usměvem nachystám snídani, ode deneška si ne mě nikdo nedovolí.
Rod: Len čo ho pri raňajkách uvidím, rozžiaria sa mi oči. Keď okolo mňa prechádza, pritiahnem si ho k sebe a pred všetkými ho dravo bozkám. Potom ho pustím a on ešte trošku krokom s nohami od seba odíde do kuchyne. *Nemyslíš, že to preháňaš?* spýta sa ma otec. *Zabúdaš, že sa nemôžeš zaľúbiť.* zavrčí a ja len zavrtím hlavou. *To teda nie, neľúbim ho...Len mi patrí...* pozriem inam. Ani som si nevšimol, že Ben stojí za dverami...
Ben: Z očí mi začnou téct slzy. Myslel, že mě má rád, proč mi to udělal, já se do něj zamiloval. Nasadím kamenný výraz a dál obsazuji.
Rod: Po raňajkách vezmem Bena za ruku a zatiahnem ho von do obrovskej záhrady. Zavediem ho až k jazierku, kde ho zozadu objímem a začnem bozkávať na krk. *Takto oblečený vyzeráš krásne, ale bez oblečenia ti to pristane viac...* pošepkám mu do ucha, ale všimnem si, že sa mi už tak neoddáva ako včera...
Ben: ,, Proč jste mi lhal já vám věřil. Já vás mám rád a vy mě máte jako věc." řeknu se slzami v očích, a podívám se na nej chci se od něj odtáhnout, ale nepustí mě a víc mě k sobě přitiskne.
Rod: *Ty si to počul?* spýtam sa smutne. *Ben, počúvaj ma,* dotiahnem ho pod strom, kde sa posadím a prinútim ho sedieť na mne. *je tu niečo, čo mi bráni zaľúbiť sa do teba...aj keď sa to už stalo.* poviem smutne.
Ben: ,,Ty ses do mě zamilovat?" šťastně se usměju a přitisknu se k němu ,,Budeš mě mít rád tajně?" zeptám se s nadějí.
Rod: Pri jeho radosti ja ale ešte viac zosmutniem a objímem ho. *Bojím sa, že o teba prídem...my v rodine nemáme šťastie na lásku. Nikto z nás...Prečo by som ju mal mať práve ja?*
Ben: ,,No já nejsem žádná výhra jsem sluha a měl jsem něco se všemi členy nebo aspoň muži z tvé rodiny." sklopím zahambeně pohled. ,,A všichni mě viděli nahého."
Rod: *A tebe nevadí, z akej som rodiny? A že som ti ešte na začiatku ublížil? Ty si luxusný, ja môžem byť len rád, že si ma prijal, ale...Nemyslím si, že som pre teba dobrý. Asi by si mal...asi by si mal odísť od nás. Zmluvu zruším.* poviem potichu a pustím ho.
Ben: znovu se k němu přitisknu ,,Ne já se tě nevzám, chci být s tebou a jinak mi to nedovolí." přitisknu se k němu a políbím ho
Rod: *Naozaj...to tak chceš?* spýtam sa s malou nádejou v hlase. Nechápem prečo to robí, ja nie som výnimočný. On by mohol mať každého..ale vybral si mňa. Spokojne sa usmejem. *Tak dobre.* pritisnem ho k sebe, *Teraz ťa už nepustím.*
Ben: ,,Nepouštěj nikdy mě nepouštěj." víc ho obejmu ,,Raději s tebou budu takhle než bez tebe."
Rod: *Budem s tebou, vĺčik.* spojím naše pery a ani neviem ako sa nám to podarí, ale už sme nahí v jazierku s čírou vodou a hladím ho po tele.
Ben: Nadšeně, se němu přitulím a mu oplácím jeho doteky. ,,Miluju tě." řeknu
Rod: Chvíľku mi to síce trvá, ale nakoniec sa od neho odlepím a do ticha zašepkám: *Ja teba tiež...* rozkročím mu nohy a ďalej sa necháme oddávať vášni...Zo záhrady sa dostaneme, až keď sa začne stmievať.
Ben: nachystám večeři a všechny obsloužím, dokonce se mě pokusí znovu donutit k sexu, ale Rod mě nedá zahřeje mě to u srdce.
Rod: Postavím sa a stiahnem svojho milenca k sebe. *Nie je to vyhrážka, ale...* úsmev mi zamrzne a zamračím sa na brata a švagra: *Keď sa ho niekto z vás dotkne, bude zle. Dúfam, že to chápete.* Potom sa zase usmejem a zaskočených chlapov nechám v jedálni. Bena si odtiahnem von z miestnosti.
Ben: ,,Děkuju, že jsi se mě zastal." políbím ho ,,Já vím, že po tobě chci moc, ale nemohl bych si z domu dovést nějaké svoje věci?" zeptám se nejistě
Rod: Prezriem si ho a zamyslím sa. *Asi by bolo lepšie, keby chodíš oblečený normálnejšie...Dobre, môžeme ísť aj teraz.* vyplazím na neho jazyk.
Ben: ,,Děkuju jsi poklad." políbím ho Vezmu si jeho mikimu a jedeme ke mě ,,Prosím neříkej nikomu co se mi u vás stalo." podívám se na něj
Rod: *Neboj, počkám ťa v aute, aby som ti neuropbil hanbu.* usmejem sa na neho a zatiahnem ho do garáže.
Ben: Vybere jedno luxusní auto a jedeme ke mě. Zastavíme před menším domkem ,,Asi si k tobě nemůžu vzít svého papouška?"
Rod: Nemám rád zvieratá, ale pri pohľade do Benovej roztomilej tváre musím prikývnuť. *Vezmi si čo chceš. Budem čakať tak dlho, ako budeš chcieť.* usmejem sa na neho a dám mu letmý bozk pred tým, ako vyjde z auta.
Ben: Jako první donesu klec s papuškem. Potom jdu pro oblečení jsem zvědavý co řekde na to, že Nico mluví.
Rod: Privriem oči, aby som nevidel zvedavé pohľady z ulice. Obyvatelia od tiaľto asi nie sú zvyknutí na auto, aké mám ja. A to som bral to najlacnejšie...Preberiem sa až keď mi na líce pristane ľahký bozk. *Všetko?* usmejem sa na neho.
Ben: ,,Ano uplně všechno."
Rod: *Fajn, tak ideme...konečne.* dodám si pre seba a naštartujem. *Poznal si tých ľudí?*
Ben: ,,Moje rodina a přátelé. nelíbí se jim, že pracuju u tebe." řeknu smutně
Rod: *Chceš aby som ich presvedšil o tom, že nie som až taký zlý?* spomalým a usmejem sana neho.
Ben: ,,Myslím, že by se o mě tolik nebály." usměju se
Rod: Uškrniem sa a hodím spiatočku. Zastavíme na tom mieste, kde sme stáli pred tým. Vystúpim a obídem auto, aby som mohol Benovi dvere tiež otvoriť. *Teší ma, volám sa Rod.* nahodím mulý výraz a natiahnem ruku k nejakej žene, čo sa na mňa pozerá, ale nenemilo.
Ben: ,,Mami to je můj zaměstnavatel Rod, Rode toje moje máma." představím je
Matka: ,,Těší mě opovažte se ublíži mému chlapečkovi. Vím co se říká o té vaší uchylné rodině."
Evia: Rod: Nestrácam priateľský úsmev. *Nebojte sa, dávam na neho pozor. Hovorím pravdu, Ben?*
Ben: ,,Mami neboj se Rod na mě dává pozor aby se mi nic nestalo." pokusím se ji uklidnit, ale Rodova rodina má opravdu zlou pověst, ale díky jejich penězům a moci jim nikdo nic neřekne
Rod: Neviíem, či jej to mám povedať, možno ju to tak naštve, že už Bena nikdy neuvidím, ale... *A navyše, ja vášho syna naozaj milujem. Kým bude so mnou, nič sa mu nestane, chránim si ho ako poklad.* poviem jej už vážnym hlasom.
Matka: ,,Cože?! Vy, jak si můžete sahat na mého chlapce to nemůžete. On si zaslouží někoho lepšího." rozkřičím se
Ben: ,,Mami dost já ho miluju a on mě nechtěl jsem ti lhát tak jsme ti to řekli. Neopustím ho jen proto, že se ti nelíbí."
Rod: Poškriabem sa vo vlasoch a trápne sa zachechtám. *Tiež sa čudujem, že je so mnou. Posielal som ho domov, ale nechcel...Pani, verte mi, mám ho rád...A keby niečo, dokážem vám to!*
Matka: ,,Jak mi chcete dokázat, že vám zaleží na mém synovi?"
Rod: Skloním hlavu. *neverím, že to hovorím...Som ochotný sa odsťahovať od rodičov a kúpiť tu niekde dom.-..*
Ben: ,,Lásko to nemusíš, se stěhovat." vyčítavě se podívám na matku.
Rod: *Keď to pomôže a všetci mi uveria, že ťa nemám iba na jedno...Urobím to.*
Ben: ,,Já ti věřím to je hlavní." přitisknu se k němu."
Matka: ,,Jednou mu ubližte a je to váš konec." s tím za nimi zavřu dveře
Ben: Smutně se na dveře podívám když vykoukne sestra ,,Přeju ti ať to výjde bráško. Těší mě Rode."
Rod: Usmejem sa na ňu. je pekná, podobá sa na Bena. *Ďakujeme, budem sa snažiť.* pritisnem sa na Bena a spolu sa vrátime do auta. *Naozaj to nechceš?*
Ben: ,,Ano chci být s tebou a je mi jedno kde budu hlavně že tam budeš semnou."
Rod: *Tak to necháme na inokedy, teraz poďme domov.* uškrniem sa a naštartujem. Musím sa priznať, papagáj v klietke na zadnom sedadle ma znervózňuje. Tak zvláštne s ana mňa poherá..
Ben: Usměju se na něj. ,,Copak lásko?"
Rod: *A-ale nič.* pozriem pred seba na cestu. Za chvíľku sme späť u nás. *Vezmi si to zviera, ja ti zoberiem veci.* poviem mu a utekám do predu.
Ben: Vezmu, si Nica a jdu do domu dám ho k sobě do pokoje a jdu rychle nachystat stůl k jídlu.
Rod: S Benom sa stretnem až na večeri. Keď sa najeme, stiahnem si ho na kolená a prejdem zrakom po rodine. *Otec, mama, musím vám niečo povedať.*
Ben: Překvapeně se na něj podívám. On jim chce říct, že jsme spolu? Podívám se na ostatní, ale z jejich výrazů nemůžu vyčíst žádné emoce vypadají jak z kamene.
Rod: Zhlboka sa nadýchnem a usmejem sa. *Je mi jedno, čo na to poviete, ale ja Bena naozaj...ľúbim...A ak sa vám to nebude páčiť, pokojne sa odsťahujeme.* poviem a v jedálni nastane ticho. Všetci na nás prísne hľadia. Len pokrútim hlavou a vstanem. Bena ťahám za sebou za ruku a až keď sme pri dverách, ozve sa otec so smiechom v hlase: *Konečne si si to uvedomil, ty hlupáčik! Len buďte spolu, nám do toho nič nie je.* žmurkne na mňa, čo ma zahreje pri srdci. *Tak poď.* prehodím si svojho milenca na plece a zamierim rovno do našej izby...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 barbor barbor | 17. dubna 2012 v 19:59 | Reagovat

pekné :) ale ten začiatok. ach jaj. už som sa o neho tak bála. hlavne že to dobre dopadlo ;)

2 Rhea Rhea | 17. dubna 2012 v 22:12 | Reagovat

Taky jsem se o něj bála a rozhodně si ze začátku nezažil nic hezkýho. Hlavně, že to dobře skončilo.

3 keishatko keishatko | Web | 18. dubna 2012 v 0:11 | Reagovat

wou...tuším som aj zabudla dýchať ako som to čítala...ešte raz wou *total nosebleed* :D klávesnica si to odskákala :D :D

4 Frux Frux | Web | 18. dubna 2012 v 18:24 | Reagovat

no ten začátek, fakt jsem myslela, že tak chudák skončí..ale konec dobrý, všechno dobré :D
Bolo to také skvelé Tamias :-* Veľa sa mi to pááčilo..
Jak se pak nakonec nabídl, že klidně koupí dům a bude s ním bydlet, aby ujistil tu jeho matku, že opravdu není zlý.. To bolo také cutee.. :)

5 Frux Frux | 18. dubna 2012 v 18:29 | Reagovat

[4]: To asi nepsala tamias co?:D to nevadí, stejně to bylo pěkné :D

6 Tamias Tamias | Web | 18. dubna 2012 v 19:09 | Reagovat

[5]: psala :P společně s Evi

7 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 20. dubna 2012 v 22:23 | Reagovat

Hehe xD Tak to byl masakr. Asi bych v takový rodině nevydržela ani minutu a zdrhala bych xD

8 Yukiko Yukiko | E-mail | Web | 27. května 2013 v 17:56 | Reagovat

Ten konec mě dostal :D taková úchylná rodina...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama