Bunnyho příběh 1. část

30. března 2012 v 16:29 | Maya a Evi |  Králíček a Kotě (dokončeno)
Tak je tu pokračování Bunnyho


Riku: Položím raňajky pred Chika a pred Bunnyho. Sám sa posadím oproti nim so svojim tanierom. *Ako sa ti páči v škole, Bunny?* spýtam sa s úsmevom. Je to už asi mesiac, čo takto bývame spolu a Bunny chodí do školy.

Bunny: *Moc, všichni jsou tam na mě moc milí.* a navíc je tam ten nejhezčí kluk na světě.

Riku: *Tak to som rád.* usmejem sa na neho. *A majú tam pekné dievčatá? Nevadilo by, keby si nejaké privedieš domov.* milo sa na neho usmejem. Predstava, že by po ňom išiel nejaký chlap, je pre mňa strašná.

Bunny: zčervenám *Mám tam kamarátku Katty, ale líbí se mi někdo jiný.* špitnu nevím co řeknou na to že se mi líbí kluk, ale vadit by jim to nemělo

Chika: *A kdo se ti líbí Bunny?* zeptám se zvědavě

Riku: Stíchnem a počúvam, čo povie.

Bunny: *Líbí se mi Ryu chodí do vyšší ho ročníku a je to ten nejhezčí kluk na světě.*

Riku: Zatmie sa mi pred očami. *Chlapec...starší...* zopakujem si zdesene. Určite to je nejaký úchyl! Chcem niečo namiestnuť, ale Chika ma pod stolo kopne do nohy, tak len urazene zavrčím.

Chika: Podívám se na Riku stylem promluvíme si o tom později. *To je pěkné a jak moc znáš toho chlapce?*

Riku: *Presne tak! Koľko sa poznáte??* vyhŕknem, ale opäť ma Chika kopne, tak to nechám na ňom-

Bunny: *Zatím nijak nevím jestli vůbec ví, že existuju, ale jednou mi pomohl když jsem zakopl.* řeknu zasněně

Riku: Hlava mi uľavene klepne o stôl. Takže to je len takto...apoň že tak.

Bunny: ,,Ale Katty mi pomohla zjistit, že se mu líbí jak holky tak kluci, takže mám šanci." řeknu radostně

Chika: ,,To je dobře broučku, jen nespěchej." řeknu mile a sleduju reakci Riku

Riku: Neveriacky na neho pozriem, ale nič nepoviem. Veď sa ešte nič nestalo. Predýcham sa a vstanem. *Už je dosť hodín, vezmem ťa do školy, Bunny, dobre?*

Bunny: *Děkuju, zaběhnu si pro tašku." odběhnu od stolu a v pokoji se ještě prohlížím před zrcadlem jak mi to sluší

Riku: Len čo odíde, priskočím k Chikovi. *Čo budeme robiť?! To je strašné!*

Chika: * Co je na tom strašné, je jenom zamilovaný? V jeho věku jsme měli víc zkušeností se sexem než on.* co se mu na tom nelíbí

Riku: *Lenže my sme my a Bunny je Bunny! Čo ak sa mu niečo stane? Ten chlapec je starší...mohol by ho...* nedopoviem a skloním smutne hlavu.

Chika: ,,Nepanikař miláčku, co zkusit prvně něco o tom chlapci zjistit než ho odsoudíš." navrhnu

Riku: Prikývnem a priviniem si ho k sebe. Dám mu romantický bozk na krk, keď sa už Bunny vrátil a my môžme vyraziť. *Vrátim sa večer...Choď po neho do školy, prosím.* poprosím potichu Chika.

Chika: ,,Neboj vyzvednu ho." řeknu tiše a ještě podám Bunnymu svačinu ,,Mějte se kluci."

Riku: Rozlúčime sa a vyjdeme z domu. Bunny hneď poslušne nasadne na zadné sedadlo do môjho nového auta. Zaveziem ho až ku škole a vystúpim. *Nevadilo by ti, keby si mi to tu ukázal?* spýtam sa milo. Nemal by sa za mňa hambiť ako za rodiča, keďže som len o pár rokov starší a nikto ma tu nepozná.

Bunny: ,,Jak chceš." rozhlídnu se a nakonec mu ukážu na kluka sedícího uprostřed skupiny stařších kluků a holek ,,To je on." řeknu zasněně

Riku: Vyvalím oči. Nie je to síce obrovský slizký svalnáč, akého somsi predstavoval, ale aj tento by mohol môjmu Bunnymu ublížiť. Ešte viac ma zamrazí, keď sa pozrie našim smerom a zamáva. *Č-čo to malo byť???* pozriem na Bunnyho.

Bunny: *Chodí semnou do kroužku proto dneska musím být ve škole tak brzo. Říkal jsem vám to včera."

Riku: *A-aha.* trpko sa usmejem. Asi som ho nepočúval. Kvôli práci nemám čas na tých dvoch. Pozriem na hodiny. *Už musím ísť.* poviem a odchádzam, ale nakoniec sa vrátim a objímem ho. Možno mu tým urobím hanbu, ale ja musím. *Dávaj si na seba pozor, Bunny. Mám ťa rád.* Dám mu ešte pusu na čelo a už upaľujem preč. Dúfam, že mu už teraz dá ten chalan pokoj.

Bunny: Zrůžovím a vydám se ke skupince lidí z kroužku. Mám riku rád je jako tatínek a straší bratr v jednom.

Ryu: *Ahoj.* pozdravím sa s tým malým králikom. Netušil som, že sa mu páčia chlapci, tak som mu dal pokoj aj napriek tomu, že sa mi páči už od začiatku. *Kto to bol? Priateľ?* žmurknem na neho a spýtam sa potichu.

Bunny: ,,Ne, to byl můj tatínek a bráška v jednom." řeknu a zrůžovím moc často se semnou nebaví.

Ryu: Prekvapene zažmurkám a zasmejem sa. Plesknem ho cez zadok. *To mi budeš musieť niekedy vysvetliť.* oznámim mu a ďalej sa už venujem len krúžku. Občas na neho pozriem, je roztomilý, keď sa takto červená, ešte som ho takéhoto nevidel.

Bunny: Překvapeně se na něj podívám takhle se ke mě ještě nechoval, většinou mě ignoruje. Možná u něj mám přece jen šanci. Kroužek probíhá normálně do té doby něž nás rozdělí do dvojic a já skončím s Ryu.

Ryu: Žiarivo sa usmejem a podopriem si hlavu. Prácu, čo máme robiť ignorujem. *Dnes večer bude u mňa doma večierok. Bol by som rád, keby prídeš.* pošepkám mu. Som rád, že to takto dopadlo. Nevšímal som si ho, pretože som si myslel, že je normálny. Stále chodí niekam s tou babou..Katty...Ako by som len mohol mať šancu oproti nej?

Bunny: *Možná přijdu, ale musím se zeptat Chiky a Riku jestli mi to dovolí. Ale došel bych rád."

Ryu: Zrejme myslí toho králika, so ktorým sem prišiel. *Ak by chceli, môžu prísť tiež. Nie sú to tvoji rodičia, predsa.* vyplazímm u jazyk.

Bunny: rozveselím se ,,Vážně můžou dojít? To by bylo skvělé, když tam budou oni tak mě pustí." usměju se

Ryu: *Tak to ma teší.* Vytiahnem si z vrecka nohavíc papierik so svojou adresou a podám mu ho. Potom sa ešte spýtam: *A ten Riku...jemu sa páčia chlapci? Vieš, ja mám kamaráta, ktorý zbožňuje králikov a ak by tvoj starší brat chcel...* nedopoviem.

Bunny: ,,Líbí, ale on už chodí s Chikou to je něco jako moje maminka a bráška. Mají se moc rádi." řeknu pevně

Ryu: *A-ha, prepáč, to som netušil.* ospravedlňujúco sa usmejem, to už ale zvoní. *Tak sa uvidíme večer,* vezmem medzi prsty jeho králičie uško a priložím si ho perám, *už sa teším.*

Bunny: Zčervenám tohle jsem si musel vysnít. Celou školu musím myslet na to jak mi dal pusu i když Katty říká, že to pusa nebyla.

Ryu: Stále premýšľam nad tým, či by mohlo byť medzi nami aj niečo viac. Chcel by ma? Rozhodnem sa to nechať až na večer...Keď škola končí, vychádzam z budovy a čo nevydím? Po toho malého králika prišiel chlapec s mačacími uškami. najprv som si myslel, že je to krásne dievča, ale nie. Podídem až k nim. *Dobrý deň.* usmejem sa. Zrejme to bude ten
Chika.

Bunny: *Ahoj Ryu, tohle je Chika." Předsatavím je a čekám jak ho ohodntí

Chika: ,,Těší mě, tak to o tobě básnil Bunny u snídaně?"

Ryu: Prekvapene sa usmejem. *Keby to bolo o mne, potešil by som sa.* uškrniem sa. Takže predsa len mám šancu!

Bunny: zčervenám *To jsi říkat nemusel*špitnu Chikovi

Ryu: Usmejem sa a jemne drgnem do Bunnyho. *To nič. Tak sa spýtaj na večer, ja už musím bežať.* zamávam im a odbehnem.Mám ešte veľa príprav.

Chika: *Nasedej musíme ještě nakoupit potom mi všechno povíš* řeknu Bunnymu. Jestli je tohle ten kluk tak není tak špatný k Bunnymu se hodí.

Bunny nakoupíme a jedeme domů *Chiko mohl bych jít k Ryu na večírek jste pozvaní i ty a Riku prosím* zkouším štěněčí očička

Chika: *Bunny já bych tě pustil, ale musíš se ještě domluvit s Riku.*

Riku: Unavene sa zveziem k zemi. Som vyšťavený. Kvôli dlhom, čo som si narobil musím stále pracovať. Vytočím na mobile Chikovo číslo. *Ahoj, zlato. Dnes prídem až v noci...kvôli práci...A vieš čo?! Videl som toho chalana, čo o ňom Bunny hovoril! Nepáči sami!*

Chika: ,,Dobře miláčku jinak Bunny je k tomu chlapci pozvaný na večírek." řeknu ,,Ale jsme pozvaní taky." dodám rychle

Riku: *Nie.* poviem pokojným hlasom. *Nech sa nehnevá, ale nikam nepôjde.*

Chika: ,,Řeknu mu to miláčku a mám pro tebe dobrou zprávu našel jsem si práci." řeknu nadšeně kvůli mojí minulosti jsem měl problém ji najít a Erikova nabídka práce mi nevyhovovala vůbec jsem neměl čas na Riku a Bunnyho.

Riku: *Len dúfam, že to nie je v nejakom bare.* poviem, ale hneď si uvedomím, ako to vyznelo, tak sa hneď opravím, *Len dúfam, že sa ti tam bude páčiť...Už musím, v noci sa vrátim domov. Ľúbim ťa...a pozdrav Bunnyho. Ahoj.*

Chika: *Pá* podívám se na Bunnyho, který se na mě dívá s nadějí v očích *je mi to líto, ale Riku řekl, že ne* vidím jak posmutní

Ryu: Ešte v škole som si zistil číslo na mobil toho roztomilého králička. Napíšem mu správu "Už sa neviem dočkať večera. Teším sa na teba :)"

Bunny: *Dobře budu doma* řeknu Chikovi, ale v hlavě se mi rodí plán jak uteču Ryu nebydlí zas tak daleko

Chika: Všechno je v pořádku do té doby než jsi jde Bunny lehnou nechám ho být protože vypadá unaveně rychle se okoupu a jdu mu dát dobrou noc, ale k máme zděšení Bunny není doma. Hned jdu volat miláčkovi *No tak lásko zvedni to*

Riku: Zazvoní mi mobil, čo ma preberie z polospánku. Zodvihnem ho a unaveným hlasom sa spýtam *Prečo mi voláš tak neskoro? Stalo sa niečo?* zívnem si.

Chika: ,,Bunny zmizel a já nevím kam nenechal ani vzkaz." řeknu zoufale

Riku: Hneď ma tá správa preberie a vyletím z budovy. Kolegom len oznámim, že musím odísť. *Hneď som doma!* poviem do telefónu a už trielim ako to najrýchlejšie ide cez mesto. Auto nechám otvorené pred domom a vletím dnu. *Nikde nie je?! Si si istý???* zatrasiem Chikom a vbehnem do Bunnyho izby, kde všetko nešetrne prehľadám. Tak sa o neho bojím!

Chika: *Nikde není a telefon mi nebere. Kam mohl utéct* pak mi to dojde kam mohl jít a Riku se to opravdu líbit nebude.

Riku: Zložím sa na posteľ a skryjem si tvár do dlaní. *Zavolám na políciu.* poviem potichu.

Chika: *Možná vím kam šel, ale nebude se ti to líbit lásko." řeknu mírně

Riku: Zodvihnem k nemu zrak spýtavo.

Chika: *Co když šel na večírek k tomu klukovi co se mu líbí?*

Riku: Vyskočím na nohy. *A nevieš, kde to je? Adresu, kde býva??*

Chika: Myslím, že v kuchni mám opsanou adresu

Riku: Vbehnem do kuchyne a pozriem si adresu. Poznám to tam. *Zlato, počkaj doma, vrátim sa aj s tým utečencom!*

Chika: *Lásko nebuď na něj moc zlý. Je prostě zamilovaný a dělá chyby.

Riku: Záporne zavrtím hlavou a vyrazím na cestu. Dom, plný svetiel a hlasom hudby, nájdem hneď. Neváham a vtrhnem
dnu. Hostia sú väčšinou len ľudia, tak sa na mňa každý tak zvláštne pozerá, ale ja to ignorujem a hľadám Bunnyho. Keď ho uvidím, ako práve tancuje na parkete s tým chlapcom, zatnem päste a začnem sa predierať davom k nim.

Bunny: Všimku si naštvaného Riku jak jde k nám a Přikrčím se tak naštvaného jsem ho ještě neviděl.

Riku: *Čo to má znamenať?! Ako si si to mohol dovoliť!* schmatnem ho a stiahnem k sebe.


Bunny: *Omlouvám se, nechtl jsem tě naštvat myslel jsem, že se vrátím dřív něž budeš doma z práce.* řeknu kajícne

Riku: *Vieš ako som sa o teba bál! Čo ak by sa ti niečo stalo?! Ideme domov!* zaťahám ho za ruku.

Bunny: se svěsenou hlavou a sklopenými oušky jdu za ním jen naposled se podívám na Ryu po tomhle se semnou nebude už bavit.

Ryu: Pozriem prekvapene na oboch králikov a rozbehnem sa za nimi, postavím sa pred Bunnyho. Usmejem sa. *Je mi to ľúto, nevedel som, že to mal zakázané. Ale nemusíte sa báť, so mnou sa mu nič nestane.*

Bunny: usměju se na něj, ale pak se podívám na naštvanho Riku

Riku: Otočím sa na neho naštvane. Je dokonca vyšší odo mňa. *To ma nezaujíma! Už sa ho nikdy ani nedotkneš! Bunny je môj!!!* zakričím nahlas tak, aby to všetci počuli a ťahám ho do auta.

Bunny: Překvapeně se dívám na Riku, takhle se nikdy nechoval o očí mi začnou téct slzy

Riku: Keď už sme na ceste domov, pomaly sa ukľudňujem. Všimnem si, že plače. Povzdychnem si. *Naozaj som sa o teba bál. Nemôžeš len tak ujsť z domu...mohlo by sa ti niečo stať.*

Bunny: *Když vy jste mě nechtěli pustit a já tam tak moc chtěl jít." vzlyknu

Riku: *Si ešte malý...* poviem potichu a vystupujem z auta.

Bunny: *Ale já nechci být sám ty máš Chiku a on má tebe, ale já jsem sám.* řeknu smutně a jdu za ním

Riku: Zastanem a vezmm si ho do náruče. *To nie je pravda. My ťa máme obaja veľmi radi...*

Bunny: * Když já chci někoho , kdo mě bude mít rád a chodit semnou na procházky a přitom mě držet za ruku nebo se semnou malit a sem tam mi dá pusu, ale tu opravdovou.*

Riku: Neviem čo povedať. Nakoniec si ho vezmem na hruď a bjímem ho. *Naozaj si myslíš, že on je tak dobrý?* spýtam sa.

Bunny: *Nevím, ale pokud to nezkusím nezjistím to a kdyby se něco dělo tak vám to povím a nebudu se s ním stýkat.*

Riku: Slabo prikývnem a smutne sa usmejem. Zavediem ho do domu, kde ho Chika hneď privýta s roztvorenou náručou. *Choď si ľahnúť do izby, zlato.* dám Bunnymu pusu na uško a sledujem ho, ako vychádza hore schodmi. Keď odíde, padnem do náruče svojmu milencovi. *Ja nechcem, aby bol s niekym iným...*

Chika: *Já taky, ale jednou to přijít muselo i tak to pořád mude náš malý ušáček* políbím miláčka

Riku: Povzdychnem si. *Asi máš pravdu...Ja sa len o neho bojím a ...možno aj trošku žiarlim...* priznám sa.

Chika: Kdybys věděl jak jsem na něj žárlil já, když jsi ho bejmul nebo jste byly chvíli spolu sami.* přiznám se *Potom mi došlo, že ty ho máš rád ale jinak než mě*

Riku: Prekvapene zažmurkám. *T-to nie...Mám ho veľmi rád, dokonca ho aj ľúbim, ale inak. Toho sa báť nemusíš.* bozkám ho na noštek. *Ty si predsa krásny Mystic.* Usmejem sa a prisajem sa na jeho pery.

Chika: Vášnivě mu polibek oplatím ,,Miluju tě."

Riku: Vezmem ho na ruky a odnesiem si ho do izby...Bola to sladká noc...

Bunny: Ráno jidu na snidani smutný nechtěl jsem je naštvat, ale taky bych chtěl mí někoho kdo by mě miloval

Riku: *Dobré ráno.* vezmem hneď Bunnyho okolo ramien a dám mu na líce pusu. Keď sa ale aj tak neusmej, vzdám to. *Dnes ťa vezmem do školy...* poviem potichu.

Bunny: *Už se na mě nezlobíte?" zeptám se nejistě

Riku: *No...rozprávali sme sa a ...* pozriem do zeme. *Chika, povedz to ty, prosím.*

Chika: *Dovolíme ti mít přítele, ale první se s ním chceme seznámit, abychom věděli, že to s tebou myslí vážn a né jako flirt. Máme tě rádi a nechceme, aby jsi se trápil."

Riku: Prikývnem.

Bunny: *Děkuju, moc vám děkuju* obejmu je *Mám vás rád*

Riku: *Veď aj my teba..* vydýchnem. *Tak už poďme, nech nemeškáme.*

Bunny: Vezmu tašku a utíkám k autu. Pak mi dojde jak se ke mě budou asi chovat po včerejšku ostatní?

Riku: Nasadneme do auta. Zastanem pred školou a vystúpim. *Bunny...chceš, aby som sa mu ospravedlnil?*

Bunny: *To je dobré jestli mu na mě záleží tak ho to neodradí

Riku: *No dobre. A, Bunny, prepáč mi ten včerajšok.* skloním hlavu.

Bunny: *Mělo mi dojít, že o mě budete mít strach. Mám tě rád jsi můj velká brácho-táta." usměju se a obejmu ho

Riku: Odtiahnem sa od neho. *Tak bež. Možno sa uvidíme až ráno, mám veľa práce..*

Bunny: Najdu si brigádu a Chika má práci už ti to říkal vzali ho v tom tanečním studiu bude dělat učitele?*podívám se na hodinky* už musím letět měj se* a běžím ke škole

Riku: *Učiteľa?* žiarivo sa usmejem. To ma teší, konečne bude robiť to, čo chce. Zamávam Bunnymu a idem do práce.

Ryu: Len čo uvidím Bunnyho, rozbehnem s aza ním. *Ahoj! Doma v poriadku?*

Bunny: ,,Ano, Promluvili jsme si a je to v pořádku.* usmeju se na něj

Ryu: *Tak to som rád.* usmejem sa na neho radostne, *nerád by som ti robil priblémy...Naozaj je to v poriadku? Ten Riku vyzeral dosť naštvane..*

Bunny: *Měl o mě strach něřekl jsem doma kam jdu protože mi zakázali jít k tobě.*

Ryu: Mierne sa zamračím. *Prečo si teda išiel?*

Bunny: ,,Já moc chtěl a myslel jsem že se vrátím dřív než bude doma riku."

Ryu: Usmejem sa. *Tak keď ťa niekam pozvem nabudúce, spýtam sa najprv jeho.* žmurknem na Bunnyho. *Bol by som rád, keby so mnou ideš po škole na zmrzlinu.*

Bunny: ,,Moc rád s tebou půjdu a myslím,že mi dovolí s tebou jít

Ryu: Zatvárim sa neústupne. *Najprv zavoláme tvojmu tatínkovi.*

Bunny: ,,Jak chceš." nadiktuju mu číslo na Riku než mu stihne zavolat zazvoní a musíme na hodinu.

Ryu: Rozlúčim sa s králikom a bežím do triedy. Cez ďalšiu prestávku zavolám tomu staršiemu králikovi. Síce sa mu to nepáči, čo počujem na jeho hlase, ale nakoniec povolí. Po poslednej hodine počkám Bunnyho pred školou s úsmevom na tvári.

Bunny: ,,Tak jak jsi dopadl dobře?* nedočkavě se ptám

Ryu: Uškrniem sa a prikývnem. *Tak akú máš rád?* pýtam sa ho cestou ako kráčame.

Bunny: ,,Mám rád ovocné zmrzliny, ale nemusím kokos

Ryu: Už sme na mieste. Nenechám ho si vybrať a hneď poviem predavačke o veľký sladký kornútok so všetkými ovosnými
príchuťami, čo majú.

Bunny: Když mi podá kornou se zmrzlinou nevěřím, že je to všechno pro mě spíš tedy pro nás. ,,To je nejvíc zmrzliny co jsem v kornoutku viděl."

Ryu: Zasmejem sa a vezmem si ešte dve umelé lyžičky. Zavediem ho do parku, kde si sadneme na skrytú lavičku.

Bunny: Vezmu si od něj lžičku a s chutí se pustím do zmrzliny ,,Je to dobré viď?"

Ryu: ,,Je to sladké..." priblížim sa blyžšie k nemu a blýzko jeho uška poviem potichu, ,,ale nie tak veľmi ako ty..."

Bunny: Zčervenám až po špičky oušek.

Ryu: Mierne sa odo mňa odvráti, tak si jeho tváričku otočím k sebe. Bez váhania a so sladkým úsmevom na perách ho bozkám. Prekvapí ma, keď pootvorí ústa sám od seba aj napriek tomu, že sa celý chveje.

Bunny: Nesměle mu oplacím polibek jsem nervózní nikdy před tím jsem se nelíbal. Sice jsem dostal pusu od Riku nebo Chiky, ale tohle je jiné.

Ryu: Hrám sa s jeho jazykom a nedokážem sa odtrhnúť od sladkej chuti zmrzliny. Po dlhej a krásnej chvíli privriem ústa a dám mu na pery letmý božtek. *Bunny, nechcel by si...* napäto sa usmejem a cítim, ako začínam horieť.

Bunny: ,,Co jestli nechci?"

Ryu: Nadýchnem sa a keď to už konečne zo seba začnem súkať, uvedomím si, že by z toho bol asi problém u neho doma. Zmení sa mi hlas na smutný a dopoviem *či by si so mnou ešte niekam išiel...zajtra, napríklad.* Skloním hlavu. Nemôžem s ním chodiť. Možno neskoršie, ale teraz by mi to asi neodpustili.

Bunny: ,,Moc rád s tebou někam půjdu." usměju se jak sluníčko a vezmu si kousek zmrzliny

Ryu: Podopriem si hlavu a hľadím na neho. Ako môže byť niečo tak roztomilé? Zakaždým, keď si do úst vloží lyžičku so zmrzlinou, chutne sa usmeje a pohupuje uškami. Neodolám a jedno vezmem medzi prsty. Je hebučké. Priložím si ho ku perám a zatvorím oči. ,,Chcel by som tu byť s tebou naveky..."

Bunny: Malém spolknu lžičku ,,Opravdu ty chceš být semnou?"

Ryu: Bez slova prikývnem. Potom hneď ale odvrátim tvár a pozriem sa na oblohu. ,,Už je neskoro, mali by sme ísť."

Bunny: ,,Ale zítra se uvidíme, viď?" zeptám se nadějně

Ryu: Zamyslím sa. ,,Mám v škole inak hodiny ako ty a končím o dosť neskoršie..." všimnem si jeho výraz, tak hneď dodám, ,,ale na večer ťa prídem vypýtať k tebe domov. Môže byť?"

Bunny: ,,To by šlo." usměju se,,Vážně už raději půjdu, aby se o mě nebály."

Ryu: Vstanem a ponúknem mu ruku. ,,Odprevadím ťa."

Bunny: Přijmu jeho ruky a společně jdeme ke mě domů. Snad se Riku nebude zlobit.

Ryu: Zastavíme až pred dverami. Chystám sa ho pobozkať a potom odísť, aby ma nikto z jeho rodiny nevidel, ale nevyšlo
mi to. Keď sa k nemu práve nakláňam, vyruší nás vrčanie za nami. Previnilo sa pozriem na jeho 'ockov', ako Chika drží
tomu králikovi ústa a milo sa na mňa usmieva.

Bunny: ,,Ahoj mami, tati." nechtěně mi vyklouzne a taky se chytím za pusu musím být rudý až na ocásku. Jak jsem to mohl říct nahlas.

Ryu: Tiež sa rýchlo chytím za ústa, aby som sa nezasmial nahlas. Bolo to tak roztomilé! Nakoniec pozbieram sily a postavím sa pred Bunnyho. ,,Tak som ho dostavil na čas a celého." poviem úctivo tým dvom a dám sa na odchod. Keď okolo nich prechádzam, cítim napätie.

Bunny: ,,Ahoj Ryu uvidíme se zítra." zamávám mu a vejdu do domu. Vypadá to, že budu mít od Riku přednášku.

Riku: Až keď ten chalan odíde, Chika mi pustí ústa. Vykročím za Bunnym. Je vo svojej izbe. Rozrazím dvere a pred tým, ako na neho začnem robiť krik si uvedomím, že som im to vlastne dnes dovolil. Zvesím plecia a posadím sa k nemu na posteľ. Pokúsim sa o úsmev. ,,Tak..ako bolo?"

Bunny: ,,Dobře byly jsme v parku, chvíli se procházely a potom nám Ryu koupil nám spoustu zmrzliny." O polibku raději nic neřeknu, Riku by se to asi nelíbylo

Riku: Cítim sa hrozne, že sa ho na to pýtam, ale... ,,Nechcel od teba niečo...niečo..." poškriabem sa medzi ušami, neviem ako to nazvať...

Bunny: zčervenám a je mi jasné, že určiě teď tuší, že se něco stalo, ale mám strach, že když mu o té puse řeknu zítra mě nikam nepustí.

Riku: Všimnem si, ako zosmutnel. Pohladím ho po kolene a pozriem u do očí. ,,Bunny, ide mi len o teba...Keby ti ublížil, hneď nám to povedz..."

Bunny: ,,Neublížil mi jen mi dal pusu a kopil zmrzlinu nic víc se nestalo."

Riku: Zahryznem si do pery, ale premôžem sa a vstanem. ,,Ak by mu to nevadilo, mohol by prísť zajtra na večeru...Aby sme ho spoznali." poviem a dám sa na odchod z izby. Pred tým, ako zatvorím dvere, ešte poviem ,,dobrú noc, Bunny."

Bunny: ,,Dobrou noc a děkuju Riku." Se šťastným úsměvem se převleču do pyžama a jdu spát.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 31. března 2012 v 0:39 | Reagovat

Riku je až prehnane starostlivý :)

2 frux frux | Web | 5. srpna 2012 v 21:25 | Reagovat

Jééé to je skvělé. :-)
Riku se o Bunnyho hrozně bojí, ale myslím že ten jeho strach chápu. Bere ho jako syna. No jestli bude večeře, tak jsem zvědavá :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama