2. Kapitola - Koncert

2. prosince 2011 v 11:02 | Maya a Lenushka |  Passion (dokončeno)
Tak máme tu další díl naší povídky ať se vám líbi


2. Koncert


Alex: Ráno mě vzbudil telefon. Volal mi jeden z mých bývalých milenců. Pořádá jakýsi charitativní večírek a potřebuje někoho, kdo by tam vystoupil. Jeden z účastníků mu náhle vypadl. Chvíli nad tím uvažuju, ale suma co mi nabídne mě přesvědčí. ,,Dobře Jacku, v sedm tam budu." Opatrně vstanu a jdu ze sebe udělat člověka.

Davis: Zrovna ze sebe dělám člověka, když mi sluha donese dopis, v kterém bylo, že se dnes koná charitativní večírek. *Sakra já na něj zapomněl.* Napíšu si to rychle do diáře a bez snídaně spěchám do práce.

Alex: Celý den se chystám na večer. Vybírám oblečení a doplňky. Musím být dokonalý, co kdyby tam byl někdo zajímavý. V šest vyrazím, abych stihl dojet s předstihem.

Davis: Na večírek přijíždím s mírným zpožděním. Doufám, že ještě stihnu to vystoupení. Zaparkuji a v dokonale bílém padnoucím obleku se prodírám do vnitř.

Alex: Zrovna se chystám na vystoupení. Celý sál zhasne a jen na mě směřuje kužel světla. Zazní první tóny klavíru, a pak nastoupím já s houslemi.

Davis: Když světla zhasla a začal klavír, myslel jsem, že zešílím. Hudební nástroje nesnáším. Když jsem byl mladší, máma mě nutila chodit hrát na housle. Jak já je nesnášel. Na jednou mnou projela husina. Ke klavíru se přidali housle, ale jak. Byla to nádhera poslouchat. Musel jsem se otočit, abych viděl, kdo tak nadpozemsky hraje. Chtěl jsem toho dotyčného na dnešní noc pro sebe. Když jsem spatřil Alexe, jak se soustředěným výrazem hraje, spadla mi pusa až na zem.

Alex: Píseň skončí a já mám na chvíli pauzu, a tak si jdu pro něco k pití.

Davis: ,,Kde ses naučil takhle hrát," zašeptám mu do ucha a s potěšením koukám, jak se mě polekal.

Alex: ,,Davisi co tu děláš?" zeptám se překvapeně. Netušil jsem, že ho tak brzy potkám znovu. Vlastně jsem myslel, že ho neuvidím už nikdy.

Davis: ,,Jsem jedním ze sponzorů," ušklíbnu se v odpověď a objednám nám dva panáky. ,,Je ti vlastně vůbec 18?" sjedu ho kriticky. Sice se ptám pozdě, ale co.

Alex: ,,Je mi 19, ale nemělo tě to spíš zajímat včera?" řeknu pobaveně.

Davis: Přejdu jeho pobavení s mírným úsměvem. ,,To asi mělo, ale včera mě zajímali úplně jiné věci," odpovím a zadívám se mu do očí.

Alex: Přemýšlím o tom co se mu může honit hlavou. Myslí taky na včerejší noc jako já?

Davis: ,,Nemrač se, budeš mít vrásky."

Alex: ,,Já se nemračím přemýšlím," ohradí se a od procházejícího číšníka si vezmu šampaňské.

Davis: ,,A o čempak přemýšlíš?" zvědavě jsem očekával odpověď.

Alex: ,,To bys chtěl vědět co," usměje se a zamíří k Jackovi domluvit se, jestli tu může dnes přespat. Pokojů pro hosty je v tomhle baráků dost.

Davis: Zmateně se koukám na jeho vzdalující se záda. Ten kluk je ďáblík. Měl bych na něj zapomenout. Už jsem ho měl a já dvakrát do stejné řeky nechodím, jak se říká. Mé oko zahlédlo svou dnešní kořist. Mladičký zajíček v rozkošném kostýmku číšníka. *Ta jeho nevinnost z něho jen sálá,* pomyslím si a jdu ho očarovat svým šarmem.

Alex: Chvíli se s Jackem bavím, když si všimnu, jak se Davis baví, nebo spíš snaží sbalit nějakého blonďáka. Když přijdu blíž, poznám svého spolužáka. No jsem zvědavý, jak tohle dopadne.

Davis: Ukecávám ho už dobrých 5 minut, ale nakonec se nechá. Slíbil, že po skončení večírku se u mě zastaví. Musel jsem mu sice lhát, že s ním jen chci o něčem v soukromí mluvit, ale to budu řešit až potom.

Alex: Jen co si ho Davis přestane všímat, napadne mě škodolibý nápad. Povím spolužákovi, jaké má štěstí, když sbalil někoho, kdo je tak dobrý v posteli. Samozřejmě tím končí střetnutí těch dvou. Ne že by to nebyl taky gay, ale je zblázněný do svého přítele a je mu věrný. Škoda, i když jsem rád dole, s ním bych si dal taky říct.

Davis: Už je dávno po večírku a blondýnek by tu dávno měl být. Jsem už krajně nervózní a to se mi nestává. Po dalších 2 minutách naštvaně vstávám. Já, Davis Dark přece ze sebe nebudu dělat idiota.

Alex: Taky se rozhlížím, s kým bych strávil dnešní večer. Pár kandidátů by se našlo a pokud to s nikým nevyjde, tak je tu pořád Jack. Zkusím jednoho blonďáka, bohužel se ukáže, jako homofobní kretén.

Davis: Kopnu do sebe posledního panáka, co mám před sebou a chci odejít. Cestu mi ale zkříží ten největší idiot, co po téhle zemi chodí. Frank Dursley. V obličeji má samolibý úsměv. Z toho nekouká nic pěkného.

Frank: ,,Zdravíčko Davisi, užíváš si večírek?"

Davis: ,,Doposavaď jsem si ho užíval. Bohužel, ty si mi ho zkazil. Když mě omluvíš, mám dnes naspěch," odpověděl jsem sarkasticky a chtěl odejít, jeho ruka na mém rameni mi to nedovolila.

Frank: ,,Nevíš kdopak je ten roztomilý černovlásek? Chtěl bych si ho vzít dnes na pokoj. Určitě umí víc než jen hrát na housle, a když se podíváš na tu jeho prdelku." Pronese jako by vyhrál jackpot, když ho viděl dřív než Davis. Ten si totiž vždycky vybere ty nejlepší kousky.

Davis: Vidím v jeho pohledu a hlasu zvrhlé nadšení. *Však já ti ho hned smažu*. ,,To je Alex, měl jsem ho včera. Prdelku má obstojnou, ale jinak v posteli je neschopnej," perfektně zalžu a sbírám ovoce. Frankovi zmiznul úsměv. *Bingooo!*

Frank: Kruci zas měl někoho dřív než já. No v tohle případě je to možná dobře, poohlídne se po někom jiném. ,,Děkuju za upozornění, podívám se po někom lepším, a přinejhorším postačí i ten, jak jsi to říkal?" zamyslí se ,,Alex. Bav se Davisi, já se jdu ještě porozhlédnout."

Davis: *Kretééééne!* zařvu na něj ve své hlavě a rychle jdu k Alexovi. ,,Jedeme domů," přikážu mu, ale jen tak, aby to slyšel jen on a čekám, až se rozloučí.

Alex: Rozloučím se s člověkem, se kterým jsem se bavil. Popravdě byl to učitel z konzervatoře a chválil mě, jak jsem se zlepšil. Jdu s Davisem kousek stranou. ,,Proč bych s tebou měl někam chodit?"

Davis: ,,Prostě půjdeš a dál se o tom nebudu bavit. Pohni sebou, odvezu tě domů." Nasupeně jsem pokračoval ven a šel pro auto.

Alex: ,,Nikam nejdu, už jsem domluvený, že tady přespím v pokoji pro hosty," řeknu podrážděně. Nesnáším, když mi někdo poroučí.

Davis: Po jeho slovech jsem vystoupil z auta a mervomocí ho do něj nacpal. Než se vzpamatoval, už jsem seděl za volantem a odpíchl se od silnice. Pro jistotu i zamknul dveře. ,,Právě si to zrušil," zakřenil jsem se posměšně. ,,Řekni mi adresu."

Alex: ,,Co si o sobě myslíš? Navíc jsem tam nechal auto a hlavně housle.Víš vůbec kolik mě stály?" jsem rozčílený.

Davis: ,,Nevím a nezajímá mě to. Koupíš si jiné, nedělej z toho drama," ukončil jsem debatu a pustil rádio na plný pecky. Když mi nechce říct adresu, jeho smůla. Odvezu ho ke mně.

Alex: ,,Já z toho nedělám drama, byly dělané na zakázku a ten chlap, co je dělal, už mi nové nevyrobí, protože natáhl bačkory," dál se rozčiluju. Co si o sobě vůbec myslí, dement.

Davis: Vidím, že něco říká, ale přes hluk ho díky bohu neslyším. Máš smůlu chlapečku, klidně si řvi. Já už najdu lepší způsob, jak využít tvé účasti v mém bytě.

Alex: Když si všimnu, že mě ignoruje, ztichnu a začnu trucovat. Tímhle mě opravdu naštval, na ty housle jsem opravdu háklivý a teď tam jen tak někde leží.

Davis: Nerušeně poslouchám písničky a pozoruju vozovku. Pravda je, že už mám trochu upito, nechtěl bych svého miláčka nabourat. Najednou mi začne vibrovat kapsa. Vypnu rádio a mobil dám k uchu. ,,Ano?" chvíli poslouchám Jackův hlas a na jeho otázku odpovím: ,,Ano, nech to u sebe, zítra pro to dojedu. Měj se," a s tím hovor ukončím.

Alex: ,,Kdo to byl?" zeptám se zvědavě, ale pořád jsem uražený.

Davis: ,,Co je ti do toho?" odvětím mírně podrážděný. Ono nestačí, že kvůli němu, zítra musím zpět přes půlku města, abych vyzvednul jeho krámy. Milostpán bude dělat uraženého. Hezky mi to dneska vykompenzuje doma. Sice jsem říkal něco o řece, ale u téhle kůstky milerád udělám výjimku.

Alex: ,,Tak si to nech pro sebe. Co tě to vůbec napadlo, vytáhnout mě uprostřed večírku a vést mě bůh ví kam. To prostě nedává smysl."

Davis: ,,Řekněme, že jsem tvojí prdelku zachránil od jistého jednoho arogantního zmetka. Měl by si mi být vděčný a ne na mě tady štěkat. A navíc, je to tvoje mínus chlapečku. Měl si mi říct adresu, teď už jedu k sobě."

Alex: ,,No jasně s čisté dobroty srdce jsi zachránil můj zadek," pomyslím si kysele.

Davis: ,,Z dobroty zajisté ne. To slovo neznám. Všechno má svůj důvod, to si pamatuj." *Z čiré sobeckosti, ale to tobě nebudu vyprávět*

Alex: Nereaguju na něj, dál se dívám z okýnka a pozoruju okolí. To by mě zajímalo, jaký měl po pravdě důvod.

Davis: ,,Ještě si mi neodpověděl na otázku, kde ses naučil hrát?"

Alex: ,,Od dědečka. Byl učitel, a potom jsem šel na konzervatoř," odpovím mu. Housle jsou moje vášeň.

Davis: ,,A co děláš ve volném čase?" vyzvídal jsem dál. Sice se nikdy nestarám o druhé, ale k tomuhle záhadnému stvoření mě přitahovaly neviditelné provazy.

Alex: ,,Tak růžně, chodím ven s kamarády, nakupovat a občas si večer zajdu do klubu. Hlavně se snažím ukecat naše, abych si mohl pořídit psa nebo kočku. Nic zvláštního."

Davis: ,,Rodiče vědí, že jim jejich chlapeček nepřivede domů žádnou nevěstu?" řeknu ironicky.

Alex: ,,Vzhledem k tomu, že bydlím s otcem a jeho přítelem, tak to berou v pohodě. Mamka sice dělala chvíli scény, ale uklidnila se, když došla ségra s tím, že se bude vdávat a je těhotná," řeknu klidně, jako by na to nebylo nic zvláštní.

Davis: Pokýval jsem hlavou místo odpovědi. ,,Tvůj otec musí dobře vydělávat, když si můžeš dovolit takovýhle oblečení."

Alex: ,,To není od něj," ale od jednoho z jeho bývalých milenců. Nebyl mužská zlatokopka, nenutil nikoho kupovat mu drahé dárky. Stačilo mu, když zašli do KFC na hranolky a kolu, ale je neslušné odmítat dárky. Pokud si ho ale začali přivlastňovat jako věc, byl schopný jim všechno vrátit a říct, že je konec.

Davis: ,,A od koho to teda je?" pořád mi něco říkalo, že odpověď je nadosah, ale stále mi to celé nedocházelo.

Alex: ,,Byl to dárek a od koho ti může být úplně jedno." *Jo Pier měl skvělý vkus* pomyslím si. Seznámil jsem se s ním na dovolené ve Francii. Byly to nezapomenutelné dva týdny. Zasním se.

Davis: Periferním viděním jsem zahlídnul jeho zasněný výraz. Aha, tak odsud pravda pramení, chlapeček má, nebo pro něho by bylo lepší měl přítele. Ještě musím zjistit, kdo to je. Vypakuju ho tak rychle, že si nestihne zabalit ani ponožky. ,,Máš někoho teď?" zeptám se zpříma.

Alex: ,,Nemám. Momentálně jsem sám a nehodlám to měnit. Navíc jsem nepotkal nikoho, kvůli komu bych to měl důvod změnit," řeknu upřímně.

Davis: Tohle mě trochu víc urazilo moji chlapskou ješitnost. ,,Ani já nejsem ten důvod to změnit?" zeptám se, se směsicí jízlivosti a touhy.

Alex: ,,Ne. Tobě jde jen o sex, pokud jsem si teda správně vysvětlil to, co o tobě říkali na večírku. A navíc mám ti věřit, že by ses za mě nestyděl před svými přáteli?"řeknu mírně podrážděně. Proto skončila většina mých vztahů. Užít si semnou v posteli někdy i mimo ni, jim nevadilo, ale říct, že jsme pár na veřejnosti, to se kroutily jak žížaly.

Davis: ,,Každému jde jenom o sex a kdo říká, že ne, tak si lže do kapsy." Po chvíli jsem si uvědomil, co řekl. ,,Jak si to myslel s tím, že bych se za tebe styděl? A také by mě zajímalo, kdo co o mně vykládá."

Alex: ,,Řekl jsem to tak, jak jsem to myslel. Zajímá tě, co o tobě říkají? Jediné, co tě zajímá je, jak dostat někoho do postele a jestli to ten dotyčný chce nebo ne, je ti jedno. Myslíš si, že za peníze můžeš mít všechno. To se o tobě říká jo a taky, že v posteli myslíš jen na sebe."

Davis: Prudce jsem šlápnul na brzdu, až se kouřilo z pneumatik. *Kurva* zanadával sem v nitru. ,,Co si to řekl?" zařval jsem a chytnul ho pod krkem za triko. ,,Nikdo, opakuju nikdo o mě nebude říkat, že jsem násilník. Nikdy jsem nikoho nenutil, aby semnou spal. Každý zamnou přilezl a prosil mě, slyšíš! Prosil, abych si ho všimnul. A že jsem sobec? Rozhodně nejsem žádnej zamilovanej idiot, abych někoho opečovával, to ať si jde někam jinam. Mě zajímá pouze sex a nic a nikdo to nezmění. Navíc, když sis teda zjistil, co jsem zač, proč si semnou do tý postele lezl? Taky tě musím upozornit, že ty první si mi ho začal kouřit pod stolem, né já tobě. A teď laskavě vypadni z auta a neukazuj se mi už nikdy na očích," domluvil jsem a otevřel zamykání, aby konečně mohl vypadnout. *Do hajzlu co jsem si myslel?*

Alex: Vystoupím, a než zabouchnu dveře tak mu jen řeknu. ,,Chtěl jsi vědět, co říkali oni neřekl jsem, že je to i můj názor. A pokud ti jde opravdu jen o sex tak…," nedomluvím, zabouchnu dveře a odcházím. Doufám, že je někde blízko zastávka, jinak se domů nedostanu. Přinejhorším si zavolám taxi.

Davis: Mé nervy opravdu přetekly. Vylezl jsem z auta a přirazil k němu Alexe svojí celou váhou. ,,Tak poslyš chlapečku, já jsem se taky trochu informoval o tobě. Ty by si měl držet jazyk za zuby a neosočovat mě, že jsem sobec. Já tady na rozdíl od někoho, nedělám každýmu vydržovanou děvku," vmetl jsem mu do tváře a surově ho na rozloučenou políbil. Než mě stačil kousnout odtrhnul jsem se od něj a odjel domů.

Alex: Tohle mě hodně bolelo. Nejsem žádná děvka. Ano měl jsem dost vztahů s vlivnými muži a s velkou částí z nich jsem i spal, ale nikdy ne pro peníze. Z očí se mi spustí slzy. Dojdu k zastávce a čekám na autobus. Naštěstí dojel asi za pět minut. Jsem naivní, jak si můžu někoho najít na vážný vztah, když ve mě všichni vidí děvku. Doma jsou sice udivení, že mě vidí, ale nechají mě na pokoji. Jsem za to rád, nevím co bych jim řekl. Osprchuju se a s velkým plyšovým medvědem zalezu do postele a usnu.

Davis: Dojedu domů v rekordním čase, až jsem se sám divil, že jsem to někam nenapálil. Sluhu pošlu sprostě do prdele, když na mě začal mluvit a odejdu do svého pokoje. Otevřu mini bar a naliju si první, co mi přijde do ruky. Barbarsky si přihnu velký doušek rovnou z láhve a jdu si sednou do křesla. Další doušek mizí v mém krku. Když dopiju celou láhev, mrsku ji přes celou místnost. *Je to kréten, kretén, kretén....* takhle jsem se opakoval, než jsem únavou usnul.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lafix Lafix | Web | 2. prosince 2011 v 11:59 | Reagovat

Ten Davis je ale pitomec. Moc se těším na další kapitolku :)

2 barbor barbor | 2. prosince 2011 v 12:48 | Reagovat

strašne sa mi to páčilo. davis sa vie ale nahnevať. až mi je alexa ľúto. teším sa na pokračovanie, ktoré bude dúfam čím skôr

3 Lenushka Lenushka | 2. prosince 2011 v 13:07 | Reagovat

[1]: Moc díky za pochvalu :D

[2]: Když budete hodný a budete komentíkovat, třeba další pokráčko bude už v pondělí.

4 Gaby Gaby | Web | 2. prosince 2011 v 13:54 | Reagovat

WHÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!!!!!!!
Totálně jsem to přečetla jedním dechem! Já chci další díl, moc prosím :D *smutně koukám* další další :D:D prosím, prosím!!! :D
Ženy mé jste dokonale sehrané!!! :))

5 Sumiko - chan Sumiko - chan | Web | 2. prosince 2011 v 14:09 | Reagovat

OMG!!! Tak tohle jsem nečekala!!!
Už teď se nemůžu dočkat pátka...
Jinak holky, moc povedená kapitola :-) jen tak dál :)

6 Nelien Nelien | 2. prosince 2011 v 19:55 | Reagovat

nooo tak děj zatím vypadá zajímavě jen je škoda že to má až tak rychlej spád možná by stálo za to to trochu víc rozepsat, teda pokud nemáte v plánu nějakou pořádnou akci a tohle je jen příprava. Jinak si myslím, že je to opravdu dobré :-)

PS: tak co Lenine spokojená za můj komentář? :-P

7 Lenushka Lenushka | 2. prosince 2011 v 21:54 | Reagovat

[6]: AAAAA já tě miluju Ivanko :D Moc moc spokojená. Blahem se roztíkám. :D

8 Nelien Nelien | 2. prosince 2011 v 22:12 | Reagovat

tak to hlavně nepřeháněj brouku :-*

9 Kik Kik | Web | 3. prosince 2011 v 12:03 | Reagovat

:OOO Super .. teším sa na pokračovanie och ;)

10 Evia Evia | Web | 8. prosince 2011 v 19:03 | Reagovat

To bolo parádne! :-O ako si navzájom dali :-P už sa teším na to, keď sa stretnú znova :)

11 keishatko keishatko | Web | 7. května 2012 v 14:31 | Reagovat

tak to bola škaredá hádka..ako to len dopadne ďalej?

12 Frux Frux | Web | 4. června 2012 v 19:03 | Reagovat

To o té děvce nemusel. Chuďa :-( Jinak povedená kapitolka :-)

13 luczaida luczaida | E-mail | Web | 10. září 2013 v 1:53 | Reagovat

Ten nápad se mi celkem líbil, včetně vzoru Galea Harolda, tak jsem se pokusila začíst, ale moc mi to nejde. Přdevším proto, že ten způsob zpracování mi jde hodně proti srsti. Je to v první osobě, což by samo o sobě ještě nebyla taková hrůza, ale chvílemi jsou tam některé věty i ve třetí osobě, jako by se někdo zapomněl. Navíc to je celé v přítomném čase, což se pro vyprávění vůbec nehodí a to s těmi jmény trochu evokuje divadelní hru.

Hodně jsem se těšila na postavu Davise, ale právě on mě zklamal nejvíc. Nejdivnější na něm je jeho společenské postavení a hlavně ta práce. Vždyť je mu teprve 22, to nemohl stihnout ani pořásně vysokou, natož se dostat na takovou pozici. Navíc když už teda vezmu v potaz to, že je tam, kde je, tak se na jeho postavení vůbec nechová. Projevuje se jako buran, abych to řekla přesně. Gale jako Brian taky zrovna moc dobrého chování nepobral, ale měl svoji pracovní masku pro veřejnost, která měla úroveň. Takže vlastně nevím, kde ten vzor je, protože šukat každýho nemusí jen Brian Kinney..

14 Tamias Tamias | 10. září 2013 v 10:30 | Reagovat

[13]: Tak dnes když to po sobě čtu tak se taky bych tonejraději celé předělala, ale nemám to srdce to smazat. Chybami se člověk učí a já doufám, že jsem se zlepšila, apoň trochu za tu dobu.

15 luczaida luczaida | E-mail | Web | 10. září 2013 v 14:47 | Reagovat

[14]: Já taky doufám. Zkusím něco jiného, jestli se mi bude líbit :-) Mám to tak taky. Některé povídky se mi prostě nepovedly, ale ze sentimentálních důvodů tam prostě pořád jsou.

16 Tamias Tamias | 10. září 2013 v 14:59 | Reagovat

[15]: přiznám se HZ NaM a tohle to je jen ze sentimentálních důvodů a taky proto, že sem to omylem smazala z notíku. Když si to čtu teď děsím se to jsem vážně napsala já?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama